Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispělo Česko nákupem ropy a plynu Kremlu více penězi, než kolik jich poslalo v rámci válečné pomoci na Ukrajinu. Tvrdí to společná zpráva ve Finsku sídlící nevládní organizace CREA (Centre for Research on Energy and Clean Air) a bulharského think-tanku CSD (Center for the Study of Democracy). Na mezinárodní konferenci Forum 2000 zprávu v pondělí představuje její hlavní autor, analytik Isaac Levi.
CREA pravidelně sleduje dodávky ruských fosilních paliv do EU a podle jejího tvrzení mohly české rafinerie, které vlastní polský státní podnik Orlen, dávno přejít na ropu z jiných zdrojů než z Ruska. Česko ale nedostatečně využilo ropovod TAL propojující italský přístav Terst a střední Evropu, který se modernizuje právě kvůli odstavení ruských dodávek ropovodem Družba. Koncern Orlen tak mohl na levnější ropě od Rusů vydělávat na úkor bojující Ukrajiny i českých spotřebitelů.
Jeho dceřiná společnost Orlen Unipetrol nepromítla nákupy levnější ruské ropy do cen pohonných hmot pro spotřebitele. Loni se dokonce závislost Česka na ruských fosilních palivech zvýšila na šedesát procent, tvrdí Isaac Levi v rozhovoru pro HN.
Co se dočtete dál
- Jak mohlo Česko dávno zastavit odběr ruské ropy.
- Jak Orlen Unipetrol vydělával na výjimce a slevě na ruské ropě.
- Jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.