Chceme, aby po nás něco zůstalo. Je to pořád také tátův příběh, říká nejmladší výkonná šéfka v českém průmyslu Denisa Materová

Zřejmě žádná větší strojírenská skupina v Česku nemá tak mladou výkonnou šéfku. Denisa Materová sedí v pátém patře budovy Port7 v Holešovicích, v pražských kancelářích rodinné skupiny Promet, která má jinak srdce v Ostravě, a pomalu si nalévá z karafy vodu. Rázná, s pronikavým, dnes trochu unaveným, pohledem a také s odpovědností za více než deset miliard konsolidovaných tržeb holdingu, který založil její otec René Matera. Naposledy jsme se viděli před pěti lety v Ostravě, kdy byl tehdy 56letý zakladatel v plné síle a rozletu. Loni v polovině října po těžké nemoci odešel. 

„Dnes je to přesně rok, kdy měl táta pohřeb, tak se omlouvám, pokud by mě to na chvíli přemohlo,“ říká Denisa Materová, která po svém otci přebrala nejvyšší výkonné křeslo Prometu, a dohlíží tak na byznys složený z metalurgie, lehkého i těžkého strojírenství a s velkou provázaností s automobilovým průmyslem. Do rodinného majetku patří také třetinový podíl v Tatře nebo chorvatském výrobci železničních vagonů Duro Daković.

René Matera, jenž nikdy nebyl v KSČ, vybudoval Promet na zelené louce. Začínal jako obchodník se struskou a postupně stanul mezi nejvýznamnějšími průmyslníky Ostravska. Než zemřel, stihl uspořádat rodinný nadační fond a základní manažerské rozdělení. Matka Denisy Hana Materová, která stála u začátků rodinného podnikání, je teď finální majitelkou Prometu. Denisa má post CEO a její bratr Radim se stará o family office a firemní inovace. 

Denisa tak v poslední době čelí jedné zkoušce za druhou. Převzala denní řízení, spolu s rodinou tvoří další strategii skupiny a nově se před ní rýsuje první velký byznysový spor o podíl v Tatra Trucks s Michalem Strnadem, majitelem největší české zbrojařské skupiny CSG. „Jsme a budeme rodinná firma a podle toho se k ostatním chováme. Chceme, aby po nás něco zbylo. Je to navíc také tátův příběh a my jsme jeho správci,“ říká letos 33letá Denisa Materová ve velkém byznysovém rozhovoru.

Bavíme se spolu rok od pohřbu vašeho otce. Jaký ten rok byl?

Těžký. Byla v něm spousta změn, jednak kvůli tomu, že táta odešel, jednak kvůli práci na nové strategii a budoucí identitě Prometu. Nástupnictví, které jsme chystali dlouhodobě, se tím vším urychlilo.

Kdy jste o předání skupiny začali v rodině hovořit?

Jako rodinná firma se identifikujeme od počátku, firmou v rodině žijeme všichni. Takže jsme se o nástupnictví začali bavit někdy od roku 2018. Začali jsme dělat první kroky. Covid ale komplikoval schůzky s poradci, protože každá rodinná firma, která si tímto procesem prošla, potvrdí, že je dobře mít někoho, s kým se diskutuje o variantách. Plánovali jsme, že táta postupně ustoupí do dozorčích rad a bude více dohlížet, zatímco my jako druhá generace povedeme skupinu operativně. Sám říkal, že bude ve fabrice do 80 let. Z desetiletého plánu se ale vše pod tlakem jeho nemoci smrsklo na rok. Navíc při vědomí, že více než rok nemáme, a táta samozřejmě nebyl v jeho průběhu vždy v kondici to celé řešit.