Česko dál posílá romské děti do škol, kterým se ostatní vyhýbají. Hrozí mu kvůli tomu soud

Sice je ve středočeském Kladně patnáct základních škol, žáci z chudých, převážně romských rodin však až na výjimky navštěvují pouze dvě z nich. Základní školu v Pařížské ulici na sídlišti Kročehlavy, která byla dříve zvláštní, a tu ve Školské ulici ve Starých Kročehlavech. Výsledky tamních žáků i úroveň vzdělání, které se jim zde dostává, jsou pak od ostatních kladenských „základek“ velmi odlišné.

Podle výroční zprávy školy v Pařížské ulici se například z 29 absolventů v roce 2023 dostalo na učební obory jen čtrnáct, ostatní ani nepodali přihlášku. O mnoho lepší to není v druhé škole, která má kromě běžných tříd i speciální pro žáky s vývojovými poruchami učení a chování a lehkým mentálním postižením. Podle posledních veřejných údajů tam v roce 2021 ukončilo vzdělávání 20 žáků, z nich jen 11 se dostalo na tříletý učební obor. Žádnou přihlášku k pokračování vzdělávání pak nepodalo pět žáků, čtyřem škola schválila žádost o desátý rok školní docházky.

Ředitel školy Zdeněk Vých ve výroční zprávě přiznává, že jeho školu nelze porovnávat s ostatními kladenskými. „Již složení prvních tříd je oproti ostatním školám podstatně horší. Startovací čára škol je zcela rozdílná,“ píše o ústavu umístěném v původně dělnické části Kladna s velkým pohybem obyvatel a zvyšujícím se počtem romské populace. Z ostatních kladenských škol přitom žáci běžně odcházejí na gymnázia i maturitní obory.

Právě kvůli takovým případům segregace romských dětí, k nimž dochází i v dalších městech, hrozí Česku postih. Do začátku prosince musí Evropské komisi, která jej v říjnu zkritizovala, předložit seznam kroků, které povedou k nápravě. Pokud je komise vyhodnotí jako nedostatečné, může Česko skončit před Soudním dvorem Evropské unie. Jak to, že se stále nedaří segregaci romských žáků odstranit?