Dvouciferné výnosy? Udělejte si pořádek v majetku a investujte do alternativ

Pod alternativními investicemi si laik představí často známky, mince nebo víno. Když o nich mluví profesionál, má na mysli spíše investice do soukromých firem nebo třeba jejich dluhu. Jaké mají tyto pravé alternativy výhody? Umí často nabídnout lepší výnosy než akciové trhy. Kdo si chce sáhnout na dvouciferné výnosy, musí se ale připravit na dodržení řady pravidel. A o nich byla diskuse Hospodářských novin nazvaná Aktuální výzvy a příležitosti dlouhodobé správy majetku.

Podle partnera a CIO společnosti EMUN ­Leoše Jirmana je potřeba si na úplném začátku udělat pořádek v majetku. Mít ke všemu nabývací listy, vědět, jak velký majetek je a kde všude ho dotyčný má. „Je důležité si ujasnit, co bude s majetkem do budoucna a jak zařídit kontinuitu. Proto standardně řešíme multigenerační předávání majetku. A pokud je zmíněné vyřešené, je tím také umožněno dlouhodobé investování,“ říká Jirman. Stanovit jasná pravidla nakládání s majetkem je klíčové pro dlouhodobé investování, a tedy i zařazení alternativ.

Když přijde klient s penězi za Luborem Žalmanem, jenž je partnerem ve společnosti EnCor Wealth Management, bude od něj chtít znát tři hlavní věci. „Zaprvé potřebujeme pochopit, jakou má klient toleranci k riziku. Zadruhé nás zajímá jeho potřeba likvidity, která ale z naší zkušenosti bývá většinou přehnaná. Lidé si myslí, že potřebují mít peníze neustále k dispozici, ale v drtivé většině případů pořád vydělávají, takže reálně mají spíš problém vymyslet, co s nimi. Zatřetí chceme vědět o všech investicích daného klienta,“ uvádí Žalman.

Znalost odpovědí na všechny tři otázky umožňuje také zamezit pohromám, kdy investor zpanikaří kvůli dění na trhu a bude chtít z investic vystoupit nebo zjistí, že mu dochází likvidita a potřebuje peníze k chodu byznysu vytáhnout z investic. Znalost všech investic je pak vhodná, aby bylo možné se dívat na portfolio nebo majetek jako na celek. Standardní poučka pak podle diskutujících říká, že u rodiny, která ještě neví, kdy půjde do penze, jestli si koupí nemovitost v zahraničí, mají alternativní investice mít podíl 20 procent.

Čím delší je přitom investiční horizont, tedy už se rozhoduje například o majetku v rámci budoucích generací, tím větší mohou mít alternativní investice podíl. V případě amerických nadací je v alternativách až 60 procent portfolia, což je také vysvětlení jejich solidní výkonnosti. „Pokud u private equity fondů nebo venture fondů najdete opravdu špičkového manažera, tak jste často schopni dosahovat konzistentně dvouciferných výnosů. Musíte ale obětovat likviditu,“ říká Martin Burda, partner Sirius investiční společnosti.

Nejstarší indexy, které sledují private equity, ukazují, že je běžné dostat se na roční výnos 12 procent, akcie přitom běžně vynesou kolem sedmi nebo osmi procent. „Je to ta prémie za nelikviditu. Když jste dlouhodobý investor, tak si to můžete dovolit,“ uvádí Jirman.

Všichni diskutující mají kromě absolvování Matematicko‑fyzikální fakulty Univerzity Karlovy společný také pohled na schopnost manažerů tvořit hodnotu.

„V USA je mezi 20 až 30 tisíci firmami, které mají tržby větší než 100 milionů dolarů. A jenom dva a půl tisíce z nich se obchoduje na burze. U nich jsou informace všem známé a dostupné. U zbytku ale mohou manažeři private equity ukázat své schopnosti,” dodává Jirman.

Podle Burdy ze Siriusu, který se mimo jiné zaměřuje na investice do hedgeových fondů, je nutné, aby měl manažer přidanou hodnotu, kterou může být výjimečná znalost vybraného oboru nebo specifická cesta, jakou se dostává dotyčný k investičním příležitostem. Jinak řečeno, jsou to právě alternativní investice, kde se podle účastníků diskuse dokáže portfolio manažer zaplatit. V případě tradičních investic do akcií tomu tak statisticky není, neboť je na trhu ohromná konkurence a většina manažerů nedokáže porazit ani vlastní benchmark (tedy dosáhnout výkonnosti, kterou si sami stanovili, pozn. red.). V takovém případě je prý lepší koupit si pasivní fond sledující třeba index S&P 500.

Jedním z prostředků, jak si sáhnout na pravé alternativy, je investování v rámci fondů kvalifikovaných investorů (FKI), které umožňují investovat od jednoho milionu korun a jsou třeba oproti podílovým méně regulované. A těchto fondů v Česku rychle přibývá. Ke konci června jich bylo 473, ještě před rokem ke stejnému datu podle statistik Asociace pro kapitálový trh 372. Všichni diskutující pak upozorňují, že samotné FKI jsou pouze formou, kterou lze využít k investici do daného aktiva, třeba i akcií. Podobně jsou formou třeba podílové fondy nebo burzovně obchodované fondy (ETF). Investice do FKI tak neznamená automaticky vyšší výnos nebo vyšší riziko. Klíčové je, do čeho daný fond investuje.

Partnerem debaty je společnost EMUN.