Obrat v plánu na škrty v solárních dotacích. Návrh, který měl státu ušetřit miliardy, čeká výrazná redukce

Už několik dní se v zákulisí debatovalo o tom, že vládní koalice hledá cestu, jak vybruslit ze záměru výrazného seškrtání dotací pro obnovitelné zdroje v čele s historickými fotovoltaikami z let 2009 a 2010. Na jedné straně je díra v rozpočtu na příští rok ve výši 23 miliard korun, kterou měla zalepit právě plánovaná úspora. Na straně druhé jsou však dopady na sektor zelené energetiky, hrozící insolvence solárních firem, důsledky pro banky, u kterých jsou fotovoltaiky zaúvěrované, hrozba mezinárodních arbitráží i skutečnost, že se významná část politiků vládních stran k záměru staví poměrně skepticky. Kompromisní řešení se podle informací HN podařilo najít na úterním jednání představitelů ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. „K dohodě došlo. Máte správné informace,“ potvrdil HN zdroj z vládní koalice.

Z původně čtyř představených opatření, která měla škrty zavést, se tak nakonec realizují jen dvě. Pod stůl směřuje návrh ministerstva průmyslu na ztrátu nároku na podporu elektřiny vyrobené v době, kdy jsou ceny na trzích záporné. Hodin s negativní cenou přitom prudce přibývá a právě toto opatření by mělo na výrobce energie ze slunce největší dopad. Podle příslušného pozměňovacího návrhu by měli přijít o dotaci na třetinu až polovinu vyrobené elektřiny.

Návrh byl problematický už v tom, že se vztahoval na elektřinu „vyrobenou“ v době záporných cen. Majitelům elektráren by tak nepomohly ani investice do baterií, díky kterým by mohli elektřinu uskladnit a dodat do sítě až v době, kdy nadprodukce odpadne a ceny se ustálí. Skutečnost, že dotované zdroje přispívají k nestabilitě v síti, je přitom hlavním argumentem, proč by se podpora při záporných cenách měla krátit. 

Do praxe se nakonec nejspíš neuvede ani návrh ministerstva financí na snížení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR). To zjednodušeně určuje povolenou ziskovost obnovitelných zdrojů. Pokud by byla vyšší než stanovený limit, museli by jejich vlastníci dotaci vracet.

Zodpovědné resorty se nevyjádřily. Čtveřici příslušných opatření předložili zástupci koalice formou pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona zvané lex OZE III. Tu budou poslanci ve třetím čtení projednávat nejspíš tento pátek.

„K zákonu je načtený velký počet pozměňovacích návrhů, z nichž velká řada jde správným směrem. Protože chceme, aby byl zákon co nejkvalitnější, do pátku probíhají konzultace o těchto návrzích. S ohledem na to tedy v současnosti nemohu jednotlivé návrhy komentovat,“ reagoval pro HN ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Do doby projednání zmíněného zákona se ministerstvo financí k této věci nebude vyjadřovat,“ reagovala také mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Solární arbitráže jsou zpět. Trojice investorů začala kvůli Stanjurovu přílepku připravovat žalobu proti Česku

7. 11. 2024 ▪ 4 min. čtení

V plánu však zůstávají dva další záměry ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Jde o individuální kontroly výnosového procenta jednotlivých vlastníků. V minulosti už jedna kontrola proběhla, byla však plošná a počítala s průměrnou výnosností za celý sektor. Ukázalo se, že solární elektrárny jako celek povolené IRR ve výši 8,4 procenta nepřekračují. U jednotlivých zdrojů tomu však může být jinak. Kdo bude vydělávat přespříliš, nárok na podporu ztratí nebo si ji může snížit tak, aby se do limitu vešel.

Počítá se také nadále se „zreálněním“ výpočtu IRR. Ten by tak měl zohledňovat i budoucí výnosy, kterých elektrárny dosáhnou po uplynutí doby, během které mají na dotace nárok. Vlastníci zdrojů by měli mít povinnost sami IRR spočítat a hlásit státu. Solární asociace v této souvislosti varovala, že mezi zhruba 2800 dotčenými vlastníky fotovoltaik je i řada škol, malých zemědělců a obdobných subjektů, pro které může být administrativa s tím spojená nad jejich síly.

Otázkou zůstává, jak se koaliční dohoda projeví na podobě státního rozpočtu na příští rok, který s úsporou počítá. Podle ministerstva průmyslu si dotace obnovitelných zdrojů bez škrtů vyžádají 31,2 miliardy korun ze státní kasy. Ministerstvo financí však v návrhu rozpočtu kalkuluje jen s 8,5 miliardy. Resorty však nijak nevyčísly, k jakým úsporám by jednotlivá opatření mohla vést a zda je to v souhrnu potřebných 22,7 miliardy. Není tak ani jasné, kolik se uspoří, pokud škrty budou ve výsledku jen částečné.

Nejasnosti ohledně úspor na obnovitelných zdrojích jsou také jedním z bodů, které na návrhu rozpočtu kritizovala Národní rozpočtová rada či poradci prezidenta Petra Pavla. Ti hlavě státu doporučili rozpočet nepodepsat. „Uznávám, že tam je jedna věc, kterou je potřeba dořešit, a to jsou obnovitelné zdroje. Buď to legislativně upravíme, nebo bychom to museli v průběhu roku doplatit,“ reagoval minulý týden v České televizi na výtky premiér Petr Fiala (ODS).