Nezapomněli jste zaplatit? Berní úředníci se zaměřili na Čechy, kteří si předčasně vybírají penzijní spoření

Každý čtvrtý Čech, který si vybírá penzijní spoření, to dělá předčasně. A právě na takové případy se nyní zaměřili berní úředníci. Část klientů totiž po dřívějším výběru svého penzijka musí doplatit daně, což se ne vždy stane. Některým „zapomnětlivcům“ proto dorazí v následujících dnech dopis od finanční správy, která je na to upozorní s tím, že mají šanci to napravit.

Inspirací pro „přátelské upozornění“ předcházející možné pokutě bylo Slovensko, kdy díky podobným akcím poslali lidé státu miliony eur. Současná kampaň finanční správy má být pouze začátkem. Do budoucna by se okruh neformálních upozornění mohl výrazně rozšířit.

Finanční správa si jako své první adresáty vybrala lidi, kteří v roce 2022 předčasně vypověděli penzijní spoření a nevrátili státu daňové úlevy, které čerpali. Jde zhruba o 4700 osob. Zatím desetinu z nich úřad v úterý a ve středu obeslal přes datové schránky. Daň chce úřad doplatit za deset let zpátky.

Berní úředníci odhadují, že by tak mohli získat až čtyři miliony korun. Jak ale říká jejich šéfka Simona Hornochová, výběr peněz není to hlavní. „Nyní jde především o to otestovat, jak lidé budou na neformální upozornění reagovat.“

Samotný dopis je psaný v nevyhrožujícím tónu. „Chápeme, že daňové povinnosti mohou být složité, součástí tohoto upozornění je proto návodný postup, který by Vám měl usnadnit prověření situace a případnou opravu,“ stojí v dopise. A následuje popis, jak zjistit, zda člověk skutečně státu něco dluží, kolik to dělá a jak vyplnit dodatečné daňové přiznání.

Na daňovou úlevu a státní příspěvek má u penzijního spoření nárok jen ten, kdo si spoří alespoň pět let (od letoška až deset roků) a zároveň si peníze nevybere dřív než po dosažení šedesátky.

Kdo ukončil smlouvu předčasně, si daňoví analytici našli v databázi ministerstva financí. To kvůli státnímu příspěvku eviduje všechna penzijní spoření. V dopise nicméně zmiňuje, že výzva se nemusí nutně týkat všech oslovených – databáze totiž není dokonalá.

Zaplatili jste správně daně? Finančák pošle hříšníkům upozornění, pro kontrolu získal nová data

24. 10. 2024 ▪ 4 min. čtení

Podle Asociace penzijních společností si vybírá penzijko předčasně zhruba každý čtvrtý klient. Loni to byl případ 100 tisíc z celkových 400 tisíc ukončených smluv. Důvodem bývá podle penzijních společností například obtížná životní situace klienta.

Zatímco státní příspěvek odebere penzijní společnost při vyplacení spoření automaticky, o doplacení daně se musí klient postarat sám. „Vždy klientům jasně sdělujeme výhody a nevýhody jednotlivých způsobů ukončení spoření na penzi včetně případné povinnosti dodanění,“ říká Vratislav Málek, manažer NN Penzijní společnosti. „Informaci uvádíme v dopise i v případné telefonické komunikaci,“ potvrzuje Petr Brousil, místopředseda představenstva Generali penzijní společnosti. 

Na daňovou úlevu měli do loňska nárok ti, kteří spořili měsíčně víc než tisíc korun (od letoška se limit zvedl na 1700 korun). Což dělá podle údajů ministerstva financí každý sedmý klient.

V letech 2013 až 2016 si mohli lidé od daňového základu takto odečíst až 12 tisíc korun, což představuje úlevu na dani 1800 korun ročně. V letech 2017 až 2022 se mohlo ze základu odečíst až 24 tisíc korun, což dělalo úlevu 3600 korun ročně. 

Finanční úřad může chtít doplatit daň až za deset let zpátky. HN spočítaly, že pokud by někdo čerpal maximální daňovou úlevu, za období 2013 až 2022 by na daních ušetřil 28 800 korun. Což by tedy musel státu vrátit. 

Mezi těmi, které finanční úřad obeslal, jsou jak ti, kteří si sami podávají daňové přiznání, tak ti, za které podává takzvané vyúčtování daně každoročně zaměstnavatel. „Ti první by měli podat dodatečné přiznání a v rámci akce jim nevznikne penále, jen úrok z prodlení. Mohou si požádat o jeho prominutí, minimálně to bývá 20 procent,“ popisuje Jiří Žežulka, šéf finančních analytiků Generálního finančního ředitelství. Zaměstnanci, kteří si přiznání sami nepodávají, ho budou muset nově podat.

Žádost o prominutí úroku si může člověk podat až poté, co mu správce daně úrok vypočte a sdělí. Pokud chce berní úřad vybrat od zmíněných 450 lidí celkem čtyři miliony korun, představuje dlužná částka 8890 korun na jednoho. Úrok z prodlení z takové částky činí aktuálně 2100 korun.

Jak se kampaň osvědčila, si chce finanční správa vyhodnotit do konce roku. Pak případně obešle papírovou formou i zbývajících 4250 lidí, kteří za rok 2022 dluží, ale nemají datovou schránku. To bude znamenat pro finanční správu náklady navíc na papír a obálkování.

Inspiraci k daňovým upozorněním převzalo vedení finanční správy ze Slovenska. Podle Žežulky, který tam tři roky šéfoval finanční a celní správě, se to vyplatilo. „Například u kampaně upozorňující na zdanění příjmů z prodeje nemovitostí držených kratší dobu než pět let jsme rozeslali 12 tisíc dopisů, náklady činily 50 tisíc eur, od poplatníků jsme vybrali 2,5 milionu eur.“ 

Úřad připravuje masivnější dopisové kampaně i v dalších oblastech. Záležet bude na tom, které databáze se finančním detektivům podaří získat, zanalyzovat a z nich vytipovat ty, kdo daň nezaplatili, ač měli. V budoucnu se chtějí podívat například na příjmy z prodeje nemovitostí, které majitelé drželi kratší dobu než pět let, nebo na slevy na manžela či manželku.