Většinu svého vědeckého života se profesor Miroslav Vořechovský z Vysokého učení technického v Brně zabývá betonem. Jde o nejpoužívanější umělý materiál na světě se zásadní rolí ve stavebnictví, dopravní a energetické infrastruktuře. Neexistuje k němu žádná reálná alternativa. Klíčová složka betonu – cement – je ale zodpovědná za osm procent globálních lidmi vypouštěných emisí oxidu uhličitého, což vytváří tlak na jeho náhradu. Druhým problémem je rychlé stárnutí betonových staveb.

Vořechovský zkoumá mikroskopické příčiny únavy betonu a jejich dopady na životnost betonové infrastruktury. Před zhruba čtyřmi lety dospěl k závěru, že jeho činnost není o nic méně důležitá než například výzkum léčby rakoviny či objevování vesmíru. Požádal proto o nejprestižnější evropský grant na 10 milionů eur, v přepočtu zhruba 250 milionů korun. Ten mu letos udělila Evropská výzkumná rada (unijní agentura European Research Council – ERC).

„Grant je psaný přímo na mě a v rámci výzkumu mám velkou svobodu ve využívání těchto peněz,“ říká Vořechovský. Sedí při tom ve své kanceláři ve 125 let staré budově Fakulty stavební VUT, kterou mu zdobí vzrostlé ibišky a monstery. Připravuje se na brzký rozvoj svého vědeckého týmu i pracoviště.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co bude se čtvrt miliardou korun na výzkum betonu.
  • Jak Vořechovský nejprestižnější evropský grant získal.
  • Co lze na betonu zlepšit.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.