Většinu svého vědeckého života se profesor Miroslav Vořechovský z Vysokého učení technického v Brně zabývá betonem. Jde o nejpoužívanější umělý materiál na světě se zásadní rolí ve stavebnictví, dopravní a energetické infrastruktuře. Neexistuje k němu žádná reálná alternativa. Klíčová složka betonu – cement – je ale zodpovědná za osm procent globálních lidmi vypouštěných emisí oxidu uhličitého, což vytváří tlak na jeho náhradu. Druhým problémem je rychlé stárnutí betonových staveb.
Vořechovský zkoumá mikroskopické příčiny únavy betonu a jejich dopady na životnost betonové infrastruktury. Před zhruba čtyřmi lety dospěl k závěru, že jeho činnost není o nic méně důležitá než například výzkum léčby rakoviny či objevování vesmíru. Požádal proto o nejprestižnější evropský grant na 10 milionů eur, v přepočtu zhruba 250 milionů korun. Ten mu letos udělila Evropská výzkumná rada (unijní agentura European Research Council – ERC).
„Grant je psaný přímo na mě a v rámci výzkumu mám velkou svobodu ve využívání těchto peněz,“ říká Vořechovský. Sedí při tom ve své kanceláři ve 125 let staré budově Fakulty stavební VUT, kterou mu zdobí vzrostlé ibišky a monstery. Připravuje se na brzký rozvoj svého vědeckého týmu i pracoviště.
Co se dočtete dál
- Co bude se čtvrt miliardou korun na výzkum betonu.
- Jak Vořechovský nejprestižnější evropský grant získal.
- Co lze na betonu zlepšit.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.