Od Macinky to byl podraz jako v devadesátkách, říká Šlachta. Do voleb jedná o koalici se třemi stranami

Původně jsme se chtěli bavit hlavně o tom, s kým hodlá jít jeho hnutí Přísaha do voleb. Senátor a bývalý elitní policista Róbert Šlachta ale nijak netají, že navzdory novým jednáním je stále plný emocí z rozchodu s Motoristy sobě. Z původně vychvalovaného spojence je to teď strana, jejíhož předsedu Petra Macinku už nechce ani vidět. V rozhovoru pro HN se vrací ke konci tohoto spojení, ale mluví také o tom, s kým se teď na poslední chvíli baví o možné kandidatuře do sněmovny.

Od chvíle, kdy jste se dozvěděl, že vás Motoristé nechtějí za koaličního partnera, uplynuly tři týdny. Jak se na to s odstupem díváte?

Je to podraz, jaké se mi naposledy stávaly v devadesátkách. Je sobota, jsem doma na zabíjačce, ruce mám v krvi a najednou mi naše mluvčí volá, že Petr Macinka vydal v ČTK zprávu, podle které půjdou do voleb samostatně a mají zájem tak maximálně o mě. Mně o tom ale samotný pan Macinka neřekl vůbec nic.

Loni v říjnu jste si přitom chválil, jak jste si lidsky sedli. A ještě v prosinci vystupoval jako host na kongresu Motoristů. Co se pak mezi vámi stalo?

Rozhovor

Turek je nejvýraznější tváří české politiky. Kolik má naše strana peněz, nepotřebuju vědět, říká šéf Motoristů

5. 12. 2024 ▪ 7 min. čtení

Po evropských volbách jsme si řekli, že ta koalice byla pro voliče zajímavá. Získali jsme 10,2 procenta, lidi to zajímalo, chytlo se i heslo „fízl a dýzl“. Motoristé v té době měli nějakých šest členů v Praze a s Macinkou jsme šli za Filipem Turkem, kterého chtěli utáhnout Svobodní na to, že mu nabídnou čtyřku nebo pětku kandidátky. My mu nabídli jedničku, přestože jsme už měli vybranou jinou. Všechno to klaplo, s Macinkou jsme se rozloučili s tím, že teď má domácí úkol budovat krajské organizace. A chceme to směrovat k možné koalici, v níž bychom si drželi své značky, byť za cenu toho rizika, že musíme mít na sněmovnu aspoň osm procent hlasů. Byl jsem mediálně zdrženlivý, když pak během krajských voleb Motoristé říkali různé věci a pan Macinka začal s tím, že teď bychom mohli jít na jejich krajské kandidátky, přestože ještě ani v krajích nic neměli. Pak přišly senátní volby, v nichž jsem získal mandát, a tomu teď Macinka nasadil korunu.

Jak to myslíte?

Tento týden řekl, že jsem se účastnil jejich úspěšných senátních voleb. To mě dožralo. Volby dělala Přísaha, kandidoval jsem já a Macinka přišel na jeden, závěrečný mítink v Břeclavi. Ale on i ten jejich prosincový – jak vy říkáte – kongres, já říkám mejdlo, bylo něco. Musel jsem z něho utéct.

Proč?

Měl jsem pocit, že tam nepatřím. V devadesátkách jsem byl na ulici (jako pochůzkář u policie – pozn. red.). A nechci tam zpátky. Ten kongres Motoristů byla oslava odkazu devadesátek a Václava Klause. Když dělá kongres Přísaha, nechci na ní ochranku a VIP zóny, nerozděluji lidi. Tam bylo všechno, i ty špičaté boty, co se v devadesátkách nosily.

Na kongresu Motoristů už mezi novináři kolovalo, že nakonec půjdou do voleb bez vás. Vy jste ty zprávy neměl?

Samozřejmě se ke mně dostávaly hlasy, že oni jsou v něčem moc pravicoví, my zas levicoví, a začaly vycházet průzkumy, jak by se Motoristé dostali do sněmovny. Začali si věřit, ale Macinka mi pořád nic neřekl. Až jsem se to dozvěděl u toho prasete. Od té doby vyjednávám s novými potenciálními partnery, kteří se mi sami ozvali se zájmem o spolupráci.

O koho jde?

O Stačilo!, SPD a sociální demokraty. Samozřejmě, každý by chtěl jít sám, ale vidíme, o čem to letos bude. Strany bývalé pětikoalice proti Babišovi, který protestní hlasy stahuje pod sebe. Naposledy neměl ani 30 procent, teď jede na 42. Spolu i Babiš budou hrát jednoduchou linku: Neházejte to těm, kteří nemají jistotu pěti procent. Před čtyřmi lety jsme sbírali i Babišovy hlasy. Teď je to pro malé strany úplně jiné. Musíme hledat partnery. Lidé nám na sociálních sítích také říkají, že se musíme spojovat.

Dokdy chcete mít jasno?  

Do třetího týdne v únoru. Není moc času a každý musí dělat velké kompromisy.

Co je pro vás nepřekročitelné?

Jsou to věci jako vystoupení z Evropské unie a NATO. To je zcela mimo naše vnímání.

Proč tedy vůbec jednáte se Stačilo!, za kterým stojí KSČM, a také s SPD? Obě strany volají po vystoupení z EU a NATO.

Protože je to o tom sednout si a bavit se. Já si neumím představit, že bych s SPD jednal, když měli tu billboardovou kampaň do krajských voleb, co jenom strašila lidi. Ale to bylo loni a je zapotřebí spolu mluvit. Stejně jako značka Stačilo! je něco jiného než samostatní komunisté, s kterými bych jít nechtěl.

Není Stačilo! jen nová nálepka na starých komunistech?

Je to značka, za kterou stojí Kateřina Konečná, s níž si nás spousta lidí umí představit a říkají, ať spolu jdeme. Spousta jich taky píše, ať jdeme s Okamurou. Méně se k nám dostávají hlasy, ať jdeme se sociálními demokraty. Ale uvidíme. Jediný, s kým se teď už rozhodně vidět nehodlám, jsou Motoristé. Představa, že to zase oddřu, udělám někomu výtah, uspějeme a ráno se dozvím, že se jednalo za mými zády, je něco, co už nechci zažít. Pořád věřím, že jsou partneři, s kterými platí podání ruky. Nebudu to sice rozhodovat sám, kdyby členové Přísahy usoudili, že chtějí jít s Motoristy a lízat Macinkovi koule, tak jim bránit nebudu. Ale beze mě a jako předseda končím.

To je asi velké sci-fi, že by vaši spolustraníci chtěli mít Přísahu bez Šlachty. Na podobné úrovni, jako kdyby členové ANO vyloučili Andreje Babiše, nemyslíte?

Třeba by někteří byli rádi, že by se mě zbavili. Jen tím říkám, že členové Přísahy mají i tuto možnost.

A jak byste reagoval, kdyby Babiš skládal vládu a chtěl v ní vás i Macinku?

Teď jste mě hodně pobavil. Kdyby se tohle mělo stát, tak k jednacímu stolu na pozvání možného premiéra samozřejmě přijdu. Ale Macinkovi já už opravdu věřit nemůžu.

K jaké straně ze tří zmíněných možných partnerů, s kterými se teď bavíte, máte nejblíž?

Zatím je to opravdu o tom poznávání se. V sociální, zdravotní a školské oblasti míříme od středu doleva, protože jsme sociální. Třeba proti politice současné vlády vůči důchodcům jsme v jasné opozici. Ve spravedlnosti a fungování státní správy jsme ale hodně konzervativní a chceme málo zákonů, jednoduchou státní správu. Zásadní je pro nás v této době skutečně si ani nezahrávat se zpochybňováním členství v EU a NATO. Pokud jako Přísaha budeme do něčeho vstupovat, je to o těchto tématech. Spojovací činitel pak je: Nechceme tuto vládu.

Budete ve sněmovních volbách vůbec kandidovat, když jste byl teprve před čtvrt rokem zvolen senátorem?

Jsou dvě varianty. Kdybychom šli do voleb sami, tak to musím jako předseda táhnout i na kandidátce. Pokud bychom našli silného partnera do voleb, tak kampaň samozřejmě odpracuji naplno, ale nebudu kandidovat.

V Senátu jste členem klubu ANO, jak se vám v něm pracuje?

Řešil jsem, jestli zůstat nezařazený, nebo přijmout nabídku ANO. Je to čtvrt roku, člověk na sobě musí hodně pracovat, aby se naučil všechny ty procedurální věci. Ale když mluvím o dosavadní spolupráci se šéfkou klubu, paní (Janou Mračou) Vildumetzovou, tak na co jsme si podali ruku, to platilo. Je vidět, že je to ze sněmovny zkušená politička. Stal jsem se místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nikdo mě tady nenutí, jak hlasovat. Samozřejmě jsem vstoupil do klubu, s kterým jsem cítil, že bychom se měli na mnoha věcech shodnout, ale není to žádná povinnost.

S Janou Mračkovou Vildumetzovou si rozumíte také ve vytrvalé kritice ministra vnitra Víta Rakušana. Jaká by podle vás byla ministryně vnitra?

Buďte v klidu, takovými úvahami se spolu nezabýváme. Odborně je vidět, že se tomu hodně věnuje. Ale je to jedno z nejtěžších ministerstev a každý, kdo do jeho čela usedne, bude mít silné a slabé stránky. O mně si třeba hodně lidí řekne, že by to pro mě jako policajta byla pohoda, ale je tam i spousta agendy týkající se veřejné správy, České pošty a tam bych se zase mohl učit od paní Mračkové Vildumetzové. Bohužel, teď je ministrem člověk, který pořádně nerozumí ani jednomu. Do voleb mu udělám vysvědčení.

Budete ho za něco i chválit?

Za jednu věc asi budu muset. Zažil jsem vedle sebe šest ministrů vnitra a nikdo neměl tak dobrý marketing jako on. Ať jsou to kauza Dozimetr, obhajování postupu policie při střelbě na Univerzitě Karlově nebo finanční prostředky pro policisty, které slibuje, ač nejsou, ze všeho se geniálně vymluví. Těm poradcům, které si najal ze Slovenska (marketéři Michal Repa a Martin Burger, kteří stáli za prezidentskými kampaněmi Zuzany Čaputové a Petra Pavla – pozn. red.), by měl přidat.