Míst na gymnáziích je dost, když si připlatíte. Jak kvalitní jsou soukromé školy a co mohou nabídnout?

Kvůli vysoké poptávce v Praze v posledních letech rapidně přibylo čtyřletých gymnázií,  polovina nabízených míst je ale na soukromých školách. Rodiče je často berou jako záchranu, když jejich děti neuspějí na těch veřejných. Dostanou na nich žáci stejně kvalitní vzdělání, i když průměrně mají mírně horší výsledky v maturitách než školy veřejné? 

Míst na soukromých gymnáziích je v celém Česku 3558. Skoro dvě třetiny z tohoto počtu připadají na Prahu. Některé berou i děti, které v přijímacích zkouškách od Cermatu získají velmi málo bodů. Podle ředitele vzdělávací organizace EDUin Miroslava Hřebeckého je to logické: „Lidé volí peněženkou. Když se dostanou na veřejnou, jdou raději tam,“ říká. Nemusí to ale podle něj znamenat, že na ně odcházejí horší děti, jen se třeba tolik nenaučily princip vyplňování testů a jejich silná stránka je třeba kreativita.

Na řadu soukromých gymnázií se navíc lze dostat i ve třetím nebo čtvrtém kole, kde už výsledky z přijímacích zkoušek od Cermatu nehrají roli. 

Průměrné výsledky maturitních zkoušek z češtiny jsou u soukromých čtyřletých gymnázií o pět procentních bodů horší než u škol veřejných. Nově otevírané obory zato často nabízejí moderní přístup k učení nebo různé specializace, aby žáky nalákaly. To často na tradičních akademicky založených gymnáziích chybí. „Nabídnout za školné jen klasické memorování a skvělé výsledky dnes nestačí,“ míní Hřebecký. 

Loni v září nastoupili první studenti například na Gymnázium Futurum, které otevřela skupina Education Tomáše Jízdného. Ta se specializuje na kariérní poradenství a studium v zahraničí a to samé slibuje i jejich nové gymnázium. „Poskytujeme stáže, výměnné pobyty. Žákům nevyhovuje vzdělávání, které je příliš jednotvárné. Snažíme se hledat další cesty, které jsou motivující a zaměřené na individuální přístup,“ říká Jízdný.

Před dvěma lety otevřelo první třídy také Gymnázium Fostra, které spoluzaložil investor Stanislav Pavlín. A nabídku stále rozšiřuje, na česko-ukrajinské nebo evropské gymnázium, nově je možné se přihlásit také na technologicky zaměřené gymnázium nebo takové, které má pomoci s přípravou na medicínu.

Jaké střední školy mají nejlepší výsledky? Gymnázia z regionů poráží ta vyhlášená z Prahy i Brna

14. 2. 2025 ▪ 5 min. čtení

Poslední přijatý na všeobecné gymnázium Fostra měl loni v přijímacích testech pouze šest bodů ze sta. Pavlín vysvětluje, že testy z Cermatu se škola řídí jen z povinných 60 procent. Uchazečům dává ještě vlastní test všeobecných znalostí a zajímá je jejich motivace pro studium.

„Nezáleží nám na tom, jestli student umí určit příslovečné určení místa, když je vystavený stresu. Je to právě ten poslední moment, kdy to v životě použije. Nevadí nám přijímat děti s horšími výsledky, pokud se chtějí zlepšovat a mají motivaci studovat,“ říká Pavlín. 

„Investoři využili příležitost při nedostatku míst a začali otevírat nové školy. To ale nemusí být špatně, pokud si najmou zkušeného ředitele nebo ředitelku školy, kteří dovedou připravit kvalitní vzdělávání,“ míní Hřebecký. 

Pavlín si pro vedení školy vybral Jana Vodu, který sám před několika lety založil soukromou základní školu v Říčanech a získal několik ocenění jako učitel i ředitel. A osobnost ředitele je  jedno z vodítek, na která by se podle Hřebeckého měli rodiče zaměřit. 

Dobře poslouží také výsledky z maturitních zkoušek, ty ale nové školy často nemají. Vycházet tedy lze jen ze zprávy České školní inspekce – každá škola před udělením licence musí projít kontrolou. 

„Nelze se spolehnout na reklamu a marketingovou kampaň školy, která má hlavní cíl dát o škole vědět a přilákat nové žáky. Pro výběr školy je vždy vhodné navštívit den otevřených dveří. I sídlo budovy může být informací o připravenosti nové školy na školní rok,“ říká náměstek školního inspektora Karel Kovář.

Ani materiální nepřipravenost ale nemusí být vždy na překážku. „Není to standardní, ale právě to, jak žáci společně montovali nábytek, který přišel až po začátku školního roku, je může stmelit. V nové škole s minimem žáků k sobě mají všichni blízko, mají dobrý kolektiv, většinou je jen minimální riziko šikany,“ vyjmenovává výhody nově vznikajících škol Hřebecký. Jaká je na škole atmosféra a jak se vypořádává třeba s šikanou, lze dobře zjistit u výchovného poradce.

Na druhou stranu musí podle něj rodiče počítat s „dětskými nemocemi“, kterými nové instituce trpí. „Většinou mají mladý pedagogický sbor, třeba se v prvních letech prostřídá vedení školy, než se ustálí směr, kterým se chtějí vydat,“ říká.