Podmínky pro zemědělce, kteří hospodaří na erozně ohrožené půdě, budou sice mírnější, což zemědělci vítají, přesto ale očekávají zvýšení nákladů a administrativy. Na úterním jednání sněmovního zemědělského výboru to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zároveň tvrdí, že se jedná o nejpřísnější protierozní ochranu v Evropské unii. Podle zástupce ministerstva zemědělství Miroslava Skřivánka protierozní opatření reagují na klimatickou změnu a zajistí ochranu zemědělské půdy při snížení administrativní zátěže.

„Došlo se ke kompromisu, který je akceptovatelný, pořád je to ale nejambicióznější a nejpřísnější standard uvnitř EU. Žádná jiná země neošetřuje 65 procent půdy,“ řekl Pýcha. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se ve zbytku Evropy týkají protierozní opatření průměrně zhruba 40 procent půdy. Kromě zvýšených nákladů a administrativy pro zemědělce očekává Pýcha i větší administrativu pro Státní zemědělský intervenční fond, který bude plnění podmínek kontrolovat.

Skřivánek očekává, že fond uskuteční 300 až 350 kontrol v terénu za rok. Množství kontrol obhajoval tím, že se zemědělci v Česku setkávají stále častěji s etapami sucha následovanými vydatnými dešti a postupující klimatická změna bude nevyhnutelně představovat problém pro české zemědělství. „Nemůžeme za sebou nechat neplodnou Českou republiku,“ podotkl.

Návrh ministerstva zemědělství počítá s tím, že farmáři hospodařící na půdě mírně ohrožené erozí se budou moci sami rozhodnout, jaké technologie a postupy mají používat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, takzvané erozní události. Původní návrh počítal s tím, že dodržování určitých postupů bude povinné, což zemědělci kritizovali.

Za první erozní událost při nevhodném hospodaření a bez zásahu vyšší moci dostane farmář sankci ve výši tří až pěti procent z přímých plateb, podruhé už deset procent a bude přeřazen do vyšší kategorie ohrožení.

Svaz i komora v úterý vyzvaly k upřesnění, jak se při vyhodnocování erozních událostí bude zohledňovat vyšší moc. Podle vrchního ředitele Sekce pro fondy EU na ministerstvu zemědělství Pavla Sekáče s vyhodnocováním pomohou modely Českého hydrometeorologického ústavu, které jsou od loňského roku přesnější, data z portálu Intersucho i meteostanice, které mají samotní zemědělci.

Eroze se podle Sekáče bude posuzovat až v případě, kdy ztráta půdy dosáhne devět tun z hektaru za rok. „Pokud zemědělec udělal to, co měl, bude z toho vyviněn,“ upřesnil Sekáč.

Podle portálu k monitoringu eroze bylo loni v Česku 509 erozních událostí. To byl více než dvojnásobek oproti roku 2023 a nejvyšší číslo od roku 2005, kdy se začalo s tímto monitorováním. Ve skutečnosti je ale těchto událostí mnohem víc. O většině podle odborníků nevíme. Ty, které se podaří zmonitorovat, tvoří odhadem jedno až osm procent z celého balíku těchto událostí. Ročně se podle odhadů z polí spláchne přibližně 21 milionů tun ornice v přepočtu za deset miliard korun.

Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. Kritizovali proto ministerstvo za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek, které měly původně platit už loni. ČTK, eko

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam