Evropané letí za Trumpem, aby pomohl zastavit Rusko. Nabídli 30 tisíc vojáků pro Ukrajinu, od USA chtějí vzdušnou podporu

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron příští týden odletí do USA, aby přesvědčili prezidenta Donalda Trumpa k podpoře jejich plánu pro Ukrajinu. Ten má zastavit postup Ruska v napadené zemi a znesnadnit Kremlu další expanzi na západ Evropy. K plánu jsou ale mnohé evropské země včetně ČR skeptické. Prý proto, že nejsou známy jeho detaily. Státníci ale spíše čekají na výsledek jednání mezi britsko-francouzským tandemem a Trumpem, který se v posledních hodinách nebývale ostře opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svoji roli pak bude jistě hrát i výsledek nadcházejících německých voleb.

Nepopulární a nezvolený „diktátor“, „průměrně úspěšný komik“, který doma odvedl hroznou práci. Zavlekl prý totiž Ukrajinu do války, kterou nemůže vyhrát. Tak se v posledních dnech a hodinách vyjadřuje o ukrajinském prezidentovi jeho americký kolega Trump. Jeho lidé navíc naznačili ochotu dotlačit Kyjev k nevýhodnému míru výměnou za obnovení ekonomické i politické spolupráce mezi USA a Ruskem. Šokovaná Evropa bije na poplach a snaží se amerického lídra přesvědčit o tom, že je připravena nést za dění na Ukrajině významný díl odpovědnosti.

analýza

Tři roky od vypuknutí války: Putin odstartoval novou vlnu zbrojení a překreslil obchodní trasy

19. 2. 2025 ▪ 10 min. čtení

Londýn a Paříž už proto sestavily plán, který Trumpovi představí a který navazuje na pondělní schůzku evropských státníků. Podle stále se upřesňujících informací by vojáci ze starého kontinentu operovali ve velkých městech a klíčových strategických bodech, kupříkladu v přístavech. Podle agentury Bloomberg by se ale nenacházeli na východě země, přesněji řečeno v té části ukrajinského území, které teď kontroluje Rusko. A nevyskytovali by se ani v blízkosti bojové linie. To v praxi znamená, že Moskvě by přinejmenším dočasně připadla dobytá ukrajinská území. Počet Evropanů nasazených na Ukrajině by dosáhl až 30 tisíc, předtím se přitom spekulovalo o více než trojnásobku. Útok na jednotky by nebyl považován za napadení NATO: ostatní země aliance by nebyly povinny reagovat navzdory faktu, že by kontingent tvořili alianční vojáci.

Britsko-francouzský plán každopádně počítá s pomocí USA. Evropané od dosud spojeneckého Washingtonu údajně žádají pomoc jeho zpravodajských služeb a obranu vzdušného prostoru nad Ukrajinou i Černým mořem. Rusko nikoliv překvapivě prohlásilo, že vyslání vojáků NATO na Ukrajinu – ať už v rámci jakékoliv mise – považuje za nepřijatelné. S odvoláním na agenturu Interfax to ve čtvrtek potvrdila ČTK.

Schůzku obou evropských státníků s Trumpem potvrdil jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Mike Waltz s tím, že Washington vítá angažmá Evropy a její novou „nabídku bezpečnostních záruk“. USA totiž už vyhlásily, že vojáky na Ukrajinu nepošlou. Britsko-francouzský tandem se proto snaží vytvořit koalici evropských států, které by se operace účastnily. Vojáky kromě Británie a Francie nabídlo také Švédsko, záporně se pak vyjádřily Bulharsko, Slovensko, Chorvatsko i Polsko, které se jinak od začátku ruské agrese proti Ukrajině profiluje jako klíčový spojenec prezidenta Zelenského. Důvod? Varšavě jde podle polského premiéra Donalda Tuska o udržení vazeb s USA. Zopakoval proto, že teď není čas na budování jakýchkoliv evropských alternativ k transatlantické vojenské spolupráci s USA v rámci NATO. Státům ochotným k vojenskému angažmá na Ukrajině by Varšava přesto poskytla „logistickou i politickou podporu“. 

Itálie a Španělsko mají za to, že v tuto chvíli je diskuse o vyslání jednotek předčasná. Podobně přemýšlí i česká reprezentace. Podle zdroje blízkého vládě by „záleželo na detailech“ případné operace, které nejsou známé. V tuto chvíli se tak proto „nemá smysl“ věcí zabývat. Také Německo se vyjádřilo neurčitě, patrně i proto, že je v neděli čekají volby.

Ty nakonec zřejmě vyhraje konzervativní unie CDU/CSU, k sestavení vlády ale bude podle průzkumů patrně potřebovat dva koaliční partnery. Konzervativci sice stojí za Ukrajinou pevněji než dosavadní vláda, je ale otázka, zda a s kým bude schopna kabinet představit. Není rovněž jasné, zda evropský návrh uspokojí ukrajinského prezidenta. Zelenskyj už oznámil, že jeho země nebude souhlasit s žádnou dohodou, na jejímž vyjednávání nebude mít podíl.