Minulý týden vypršel termín pro podávání přihlášek na střední školy. A opět se potvrdilo, že rodiče při jejich vyplňování hodně taktizovali. Některé vyděsil velký převis, který na školách loni byl. Proto raději podali přihlášku tam, kde letos podle nich měla být naděje na přijetí vyšší. Jenže to se jim nemuselo vyplatit, protože se tak zachovalo i mnoho dalších rodičů. Výsledkem této situace je to, že šance dostat se na školu, kde to bylo loni náročné, je letos v řadě případů mnohem vyšší. Podle ředitelů škol navíc vliv na to, kam rodiče přihlášky podávali, měly i náročné přijímací zkoušky nanečisto, které letos na základních školách proběhly poprvé a jejichž výsledků se možná někteří rodiče trochu zalekli.
Například Gymnázium U Libeňského zámku v Praze loni přijalo 700 přihlášek, letos jen 250. Počet žáků hlásících se na střední školy je přitom zhruba stejný – letos podalo přihlášku 154 tisíc dětí, loni o tři tisíce více. Pro ředitele poptávaných škol je důležité i to, kolik žáků si dá jejich školu na první místo. Na přihlášku si totiž mohou napsat až tři školy, ty ale seřadí podle toho, kam se chtějí nejvíce dostat.
To se podle ředitele libeňského gymnázia Františka Kosiny zase tolik nezměnilo – loni si školu na první místo umístilo 200 žáků, letos 150. „To nás těší, ale i tak se budeme poklesem přihlášek zabývat a vyhodnotíme si, čím to může být,“ uvedl. Celkem přijímají 120 dětí, šance dostat se v prvním kole je tak v porovnání s jinými gymnázii v Praze poměrně vysoká.
Gymnázium Litoměřická na Proseku má letos naopak rekordní počet přihlášek – 944 oproti loňským zhruba šesti stovkám. U čtyřletého studia se může dostat jen každý druhý přihlášený, který si dal školu na první místo. „Ze zkušeností z minulého roku víme, že z druhých a třetích kol se dostávají jen jednotky žáků. Z rekordního množství přihlášených máme samozřejmě radost,“ říká ředitelka školy Jaroslava Najnarová. Za nárůstem zájmu vidí i to, že letos otevírají o jednu třídu více než loni.
U cvičných přijímaček žáci narazili. A shání doučování nebo rovnou jinou školu. Co radí odborníci?
Těžkou pozici mělo letos Gymnázium Na Vítězné pláni, kde byly loni vůbec nejvyšší požadavky na počet bodů z přijímacích testů – poslední přijatý měl 92 bodů ze sta. Letos u čtyřletého studia zaznamenali pokles – mají zhruba 84 procent přihlášek oproti loňskému roku. Zase jim ale o více než třetinu stoupl počet přihlášených k šestiletému studiu.
Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík už si na střídání zájmu mezi roky zvykl. Letos jsou zrovna v poklesu, zatímco loni měli pětinásobný převis, letos jen o něco více než trojnásobný. Podle něj měly velký vliv cvičné přijímací zkoušky. Ty letos poprvé připravil Cermat, který organizuje i ostré testy. Deváťáci si na svých školách mohli na konci ledna zdarma vyzkoušet přijímací testy z češtiny a matematiky.
Cílem bylo umožnit jim prožít podobný stres, jaký přijde u skutečných zkoušek, a srovnání podmínek žákům, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit podobné přijímačky nanečisto u komerčních firem.
Jenže test z matematiky byl podle učitelů dost těžký, řada žáků v něm pohořela a rozhodli se pak podat přihlášku na školy, kde loni k přijetí stačilo méně bodů. „Hovořil jsem s řadou ředitelů i ze základních škol a mluvili o tom, že žáci měnili svůj výběr,“ říká Sáblík. Jako jeden z důvodů poklesu počtu přihlášek vidí cvičné testy i Kosina z Libeňského zámku.
Podle Sáblíka byla chyba, že žáci nemohli porovnat svůj výsledek s ostatními. Zbytečně se tak třeba vyděsili, i když ostatní dopadli stejně špatně. To za chybu považuje i psychometrik Hynek Cígler z Masarykovy univerzity v Brně, který se testováním zabývá. „Není důležité, kolik bodů žák získá, ale jak si stojí v porovnání s ostatními,“ upozorňuje. Tedy pokud získá málo bodů, nemusí to být problém, pokud na tom budou ostatní podobně.
Podle ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové ovšem srovnání s ostatními nebylo cílem cvičného testování. „Šlo o to navodit atmosféru jako u skutečných zkoušek,“ uvedla.
Uzávěrka přihlášek na střední školy byla 20. února. Podle ministerstva školství je ale možné podat i dodatečnou přihlášku, pokud někdo oficiální termín nestihl. Musí ale připojit žádost o prominutí. „Nejvýraznějším trendem letošního přijímacího řízení je stoupající zájem o maturitní obory a lycea, což dokazuje i výrazný nárůst přihlášek do nově vzniklého oboru všeobecné lyceum, který si v rámci pokusného ověřování vybralo více než 1800 uchazečů,“ uvedlo ministerstvo.
Přijímací zkoušky na čtyřleté obory se konají 11. a 14. dubna, na víceleté obory 15. a 16. dubna. Výsledky se žáci dozvědí 15. května. Loni se 93 procent uchazečů dostalo už v prvním kole. Naprostá většina z nich nakonec podle ministerstva školství nastoupila na školu, kterou uvedla jako první volbu. Výsledky z jednotných přijímacích zkoušek slouží k přijetí ještě ve druhém kole, v případném třetím a čtvrtém kole už nehrají roli.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist