Německá armáda se zmenšuje a stárne. Řekla to v úterý parlamentní zmocněnkyně pro obranu Eva Höglová, která na tiskové konferenci představila výroční zprávu o stavu Bundeswehru. Navzdory pokroku v nákupu výzbroje a vybavení armáda podle ní nadále pociťuje nedostatek prakticky všeho.

Podle Höglové sloužilo v německé armádě v předloňském roce 181 540 vojáků a vojákyň, loni to bylo už jen 181 200. Jejich průměrný věk se navíc zvýšil z 32,4 v roce 2019 na 34 let na konci loňského roku. „Bundeswehr se zmenšuje a stárne,“ řekla Höglová. Podle ní až čtvrtina nových vojáků a vojaček odejde z armády ještě ve zkušební době.

Německo původně chtělo mít do letošního roku 203 000 vojáků a vojákyň v aktivní službě, před časem ale tento cíl odložilo na rok 2031. „Tomuto cíli se ale ani loni armáda nepřiblížila,“ uvedla Höglová. V dlouhodobém horizontu chce mít Německo 460 000 mužů a žen ve zbrani, z toho 200 000 v aktivní službě a zbytek v rezervě.

Stavu německé armády věnují němečtí politici i veřejnost v posledních letech mnohem víc pozornosti. Způsobila to především agresivní politika Ruska, které před třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kancléř Olaf Scholz jen tři dny po invazi z února 2022 slíbil německé armádě zvláštní fond na modernizaci o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). Prostředky z něj by měly být podle plánu vyčerpané do roku 2027, podle nově zveřejněné zprávy zmocněnkyně pro obranu se už podařilo využít 82 procent jeho objemu.

Podle Höglové se v nákupech výzbroje a vybavení podařilo dosáhnout pokroku. „Bundeswehr má ale nadále všeho nedostatek,“ dodala. Nutné je podle ní také lépe zabezpečit armádní objekty, mimo jiné kvůli hlášeným přeletům dronů z poslední doby.

Konzervativní unie CDU/CSU, která vyhrála únorové předčasné volby v Německu, a sociální demokracie (SPD), která s ní jedná o vytvoření příští koaliční vlády, se dohodly v sondážních rozhovorech na dalším zvýšení výdajů na obranu. Chtějí kvůli tomu reformovat ústavní opatření známé jako dluhová brzda, které mělo bránit přílišnému zadlužování země. Nově by se nemělo vztahovat na většinu výdajů na obranu.

V pondělí ovšem plány CDU/CSU a SPD odmítla strana Zelených, která požaduje komplexní reformu dluhové brzdy. Hlasy Zelených jsou potřeba k dosažení dvoutřetinové většiny ve Spolkovém sněmu. Čas je přitom jen do 25. března, kdy se na ustavujícím zasedání sejdou poslanci zvolení v únoru. V novém sněmu budou mít strany z pravého a levého okraje takzvanou blokační menšinu, protože společně získaly více než třetinu křesel.

Německo v loňském roce poprvé dosáhlo cíle NATO vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vzhledem k ruské hrozbě na východě a nejistému spojenectví s USA na západě se ale stále častěji hovoří o tom, že bude nutné obranné výdaje dále zvyšovat.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam