Zkušený pracovník, který jen tak neodejde ke konkurenci. Jak si vážit zaměstnanců v důchodovém věku

Okolo čtvrt milionu Čechů v důchodovém věku stále pracuje, většina dokonce na plný úvazek. A firmy by se je měly snažit udržet co nejdéle to půjde. Vyplatí se jim to vzhledem ke stárnutí populace i přetrvávajícímu nedostatku kvalifikovaných sil na trhu práce. Co můžou penzisté přinést pracovnímu týmu a jak zajistit, že budou dále podávat dobré výkony?

„Většina českých seniorů při dosažení věku odchodu do důchodu svého zaměstnavatele opouští. V posledních letech se ale situace na českém pracovním trhu mění a zlepšuje. Za tímto trendem stojí postupný rostoucí zájem zaměstnavatelů o zkušené pracovníky,“ popisuje Petr Douda, mluvčí personálně-poradenské společnosti Randstad Česká republika.

Stoupající zapojení seniorů do práce ukazují i oficiální čísla. Zatímco v roce 2022 pracovalo podle dat ministerstva práce a sociálních věcí 195 tisíc seniorů, začátkem letošního roku to bylo zhruba 270 tisíc. Většina z nich přitom pracuje na plný úvazek a zbytek na dohodu či jako živnostníci.

Do práce motivuje seniory i současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnami v rámci důchodové reformy, kterou poslanci schválili loni v listopadu. Ta jednak věk odchodu do penze nově stanovila na 67. rok a zavedla jeho prodlužování o měsíc ročně. Od letošního roku se ale také pracující důchodci dočkali zvýhodnění – nemusí platit sociální pojištění a ze mzdy jim tak zbyde o 6,5 procenta více.

Pracovníci s vysokou kvalifikací

Statisticky přitom podle Doudy starobní důchodci pracují nejčastěji ve zdravotnictví, sociální péči a vzdělávání, ale také ve vědě a technických oborech. A není to náhoda. V těchto odvětvích se totiž nejvíce cení zkušenosti a vysoká kvalifikace. Ty jsou primární přidanou hodnotou zaměstnávání lidí v důchodovém věku, kteří často věnovali velkou část svého života zdokonalování se v jedné konkrétní profesi.

To má dále dvě hlavní výhody. Zaprvé, jak doplňuje Douda, se díky tomu daří lépe vyrovnávat nedostatek kvalifikovaných sil, s nímž se trh potýká poslední roky. Podle personální společnosti Manpower Group se už sedmým rokem přibližně dvěma třetinám českých firem nedaří najít vhodného kandidáta na některou volnou pozici.

A situace se v dohledné době nezlepší zejména z důvodu nevyhnutelného stárnutí populace. „Demografické prognózy naznačují, že podíl obyvatel starších 65 let vzroste do roku 2050 na téměř 30 procent české populace,“ doplňuje Douda.

Pracující důchodci můžou získat až tisíce měsíčně navíc. Musí být ale aktivní. Přinášíme návod, jak na to

9. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Druhou výhodou udržení kvalifikovaných lidí v důchodovém věku v práci pak je, že můžou tuto svou kvalifikaci předávat dále. „V rámci mentorství a přenosem know-how pomáhají zaučovat mladší kolegy a předávat jim cenné znalosti, které ve škole nezískají,“ říká Douda. Samotná věková rozmanitost pracovních týmů, kterou přítomnost seniora podpoří, je pak další výhodou pro podnik.

Firmy si zároveň na starších pracovnících podle Doudy cení nízké fluktuace – zpravidla už v tomto věku nemají touhu odejít k jinému zaměstnavateli a celkově si budovat kariéru. Podniky tak můžou ušetřit nemalé náklady za případné zaškolování nových kolegů, kteří by odchozí do důchodu nahradili.

Toho si všímají například ve společnosti Konecta, která poskytuje zákaznický servis. „Starší zaměstnanci bývají loajálnější a mají odpovědný přístup k práci, což přispívá ke stabilitě týmu i vyšší kvalitě služeb,“ říká personální ředitelka firmy Lenka Volocká. Z její zkušenosti fungují dobře na pracovišti právě smíšené týmy, kde se potkávají starší pracovníci s těmi juniorními a mají možnost se od sebe vzájemně učit.

To správné prostředí

Jak ale doplňuje Terezie Šmídová z neziskové organizace Život 90, potýkají se senioři na pracovišti stále s řadou předsudků. „Ať už jsou to představy o jejich pracovní rychlosti, flexibilitě, pracovním nasazení nebo časté nemocnosti,“ říká Šmídová, která v této organizaci působí jako manažerka sociálních služeb.

Podniky by proto měly být připravené poskytnout lidem v důchodovém věku takové podmínky, za nichž se jim bude dobře pracovat a budou se cítit docenění. „Je důležité, aby firmy nevnímaly pracovníky v důchodovém věku jako dočasné posily, ale jako plnohodnotnou součást týmu,“ souhlasí personalistka Volocká.

Zejména mívají podle Šmídové lidé v důchodovém věku zájem o zkrácené pracovní úvazky a flexibilní pracovní dobu. „Starší zaměstnanci často preferují kratší úvazky nebo možnost upravit si pracovní dobu podle svých potřeb, například s ohledem na zdravotní stav nebo osobní závazky,“ souhlasí Volocká. Dodává, že pomoci může nejen umožnit práci z domova, ale také například častější přestávky během pracovní doby.

Na některou náplň práce už totiž starší pracovníci nemusí stačit fyzicky, ale také z kognitivního hlediska. „Firmám se také určitě vyplatí, když jim dokážou zajistit potřebná školení zejména v oblasti nových technologií,“ míní Douda.

Třetím podstatným faktorem, na který je třeba myslet, je pak dle oslovených odborníků výše mzdy. Jak ukázal například loňský průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Amazon, je jedním z problémů na pracovišti, jehož součástí jsou senioři, také nerovné odměňování. Za stejnou práci zkrátka v některých případech dostávají ti starší méně peněz. „Za odvedenou práci by senioři měli dostávat stejné platové ohodnocení, jaké by dostal kterýkoliv jiný mladší kolega, a to včetně benefitů,“ myslí si Šmídová.

Když je čas odejít

Rozhodnout se zůstat v práci déle a neodejít do důchodu přitom podle Šmídové může pomoci i samotným starším lidem, a to nejen jako forma finančního přilepšení. Některým z nich může nakopnout psychiku. „Zvláště pokud starší člověk nemá jiné naplnění všedního dne a pracovní proces mu v životě schází. Řada seniorů a seniorek je stále plna sil a naplňuje je dobrý pocit, když stále mohou být pracovně užiteční,“ říká Šmídová.

Stárnoucí Česko

Stáhněte si přílohu v PDF

Samotný moment odchodu do důchodu je totiž pro duševní zdraví velkou zatěžkávací zkouškou. „Je to naprosto radikální zásah do života člověka a změna všech jeho dosavadních životních návyků, lidí, se kterými se stýká. Právě z těchto důvodů je pro mnoho zaměstnanců důchod tak obávaný. Představa, že ‚nemusí do práce‘ je lákavá, ale představa, že už ‚nebudou kolegové‘ je mnohem horší,“ říká Vojtěch Bednář, který působí jako konzultant a specializuje se na firemní kulturu. Právě touha setkávat se pravidelně s lidmi bývá i důvodem, proč se někteří ze seniorů rozhodnou do práce v některých případech vrátit.

Zaměstnavatelé by v případě držení seniorů na pracovišti měli ale podle Bednáře myslet na jednu důležitou věc. Že můžou tito pracovníci každou chvílí skutečně odejít nadobro. „I když to bude znít nepěkně, počítat s tím, aby byli zaměnitelní, tj. aby například nebyli nositeli klíčového know-how,“ vysvětluje Bednář. Z jeho zkušenosti se totiž často v podnicích stává, že jsou právě zaměstnanci v důchodovém věku pro firmu naprosto nenahraditelní a zůstávají v ní, ačkoli by už rádi odešli do penze.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stárnoucí Česko.