Aleš Michl je Guvernérem roku. Ocenění odborného časopisu získal hlavně díky úspěšnému boji proti inflaci

Odborný časopis Central Banking ocenil guvernéra České národní banky Aleše Michla titulem Guvernér roku. Ocenění získal hlavně díky strategii, kterou zvolil k boji s inflací. Ta za poslední zhruba tři roky poklesla z bezmála 18 procent na aktuálních 2,7 procenta. Magazín ocenil i jeho politiku silné koruny či konzistentní komunikaci. Kromě toho také zmínil Michlovu ambici zařadit bitcoin do rezerv ČNB. 

Prestižní celosvětové ocenění udělované časopisem Central Banking získal některý z guvernérů ČNB poprvé v historii. Začátkem ledna jiný odborný magazín – The Banker, jenž je vlastněný britským deníkem Financial Times – vyhlásil Michla pro letošek také evropským guvernérem roku. Tuto regionální cenu si v minulosti od The Banker převzali i Michlovi předchůdci Miroslav Singer a Jiří Rusnok.

Ceny v rámci mezinárodní soutěže Central Banking Awards 2025 se letos udělovaly podvanácté. Mezi dřívější držitele titulu Guvernér roku patří mimo jiné někdejší „šéf“ Evropské centrální banky Mario Draghi nebo bývalý guvernér britské centrální banky a nynější kanadský premiér Mark Carney.

Michl nastoupil do čela ČNB v červenci 2022, kdy inflace v Česku dosahovala 17,5 procenta. Tehdy šlo o jednu z nejvyšších hodnot v Evropě. Klíčová úroková sazba centrální banky v tu chvíli činila sedm procent. Michl ihned po zvolení avizoval, že jeho hlavním úkolem je dostat růst spotřebitelských cen pod kontrolu do dvou let. Inflační cíl ČNB jsou dvě procenta s tolerancí jednoho procentního bodu směrem nahoru i dolů. V únoru dosáhl meziroční růst cen 2,7 procenta.

Podle Central Banking bylo překvapivé, že Michl v souladu se svojí ambicí dostat růst cen pod kontrolu nebyl zastáncem zvyšování úrokových sazeb. Na začátku svého mandátu se naopak zasazoval o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech, pro což nakonec hlasovala i bankovní rada. Některé modely ČNB přitom ukazovaly na to, že základní úroková sazba by měla vzrůst až k 11 procentům, aby nedocházelo k růstu inflačního očekávání.

Michl v rozhovoru pro Central Banking uvedl, že studie ČNB v té době naznačovaly klesající trend poptávky v zemi a vysokou míru úspor domácností. „V důsledku toho jsme se tedy namísto realizace dalšího zvýšení sazeb zavázali udržet sazbu na úrovni sedmi procent, a to po delší období,“ uvedl. Toto rozhodnutí vyslalo do ekonomiky signál, že sazby zůstanou vyšší tak dlouho, jak bude nezbytně nutné. Díky tomu mohly trhy „počítat“ s tím, že sazby budou méně kolísat.

Analýza

Velká sázka na bitcoin. Proč chce guvernér ČNB do nejstarší kryptoměny investovat stovky miliard

31. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Přesvědčení, že úrokové sazby jsou dostatečně restriktivní a jejich další zvyšování by mělo na ceny jen malý vliv, však bylo doprovázeno obezřetností. Michl i jeho kolegové v bankovní radě pozorně sledovali ukazatel, který podle Central Banking sám Michl pomáhal vytvořit. Jde o takzvaný Rašínův index (pojmenovaný po významném ekonomovi a ministru financí z dob první republiky), jenž obsahoval agregované poznatky o inflaci. ČNB i na základě něho zjistila, že růst cen v zemi je tažen zejména náklady na dovoz energií a zboží (tzv. dovezená inflace). „Na základě tohoto ukazatele jsme byli schopni určit, že poptávka v ekonomice zůstane během roku 2023 utlumená,“ uvedl Michl pro časopis.

I toto bylo důvodem, proč nadále nezvyšovat sazby. „V malé otevřené ekonomice, jako je ta naše, nemohou vyšší úrokové sazby snížit evropské ceny energií, ani vyřešit problém globálních dodavatelských řetězců,“ uvedl Michl na konferenci, jíž se účastnili i další centrální bankéři. Central Banking ocenil také strategii ČNB, jejímž cílem bylo udržení silnější koruny. To mělo zabránit mimo jiné zdražení dovozu některých materiálů vlivem slabšího kurzu vůči euru či dolaru.

Časopis v neposlední řadě zmínil i některé neortodoxní postoje guvernéra ČNB. Jde zejména o Michlova vyjádření ke kryptoměnám, která jsou v porovnání s jeho kolegy, guvernéry dalších evropských centrálních bank, velmi odvážná. Michl například před nedávnem pro FT oznámil záměr nakoupit bitcoin. Cílem guvernéra ČNB je, aby nejznámější kryptoměna tvořila v portfoliu banky pět procent. To by vzhledem k enormní výši devizových rezerv národní banky znamenalo, že by na bitcoin „vsadila“ zhruba 175 miliard korun. ČNB by se tak stala vůbec první „západní“ centrální bankou, která kryptoměnu zařadila do svých rezerv.

Michlovo „nadšení“ pro bitcoin však nesdílejí všichni členové bankovní rady. Určitou skepsi nedávno pro agenturu Reuters vyjádřil například další člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček. „Nemůžeme si být jisti, že volatilita bitcoinu v nadcházejících letech bude odrážet vzorce pozorované v posledním desetiletí, protože mám podezření, že pokud více institucionálních investorů přijme bitcoin jako investiční aktivum, začne se chovat jinak, než jsme dosud viděli,“ uvedl.

Odborná mezinárodní porota také vyzdvihla Michlovu snahu o posilování výnosnosti devizových rezerv a snižování volatility hospodářského výsledku ČNB, a to změnou ve složení portfolia devizových rezerv a nákupy zlata. ČNB se i díky ziskovému hospodaření v letech 2023 a 2024 podařilo snížit kumulovanou ztrátu hospodaření, kterou banka vytvořila v předchozích letech.