Chcete německé platy, pane premiére? Tak splňte sliby a dotáhněte změny ve vědě

Inovace jsou klíčem ke zlepšení ekonomiky a růstu mezd na úroveň nejúspěšnějších evropských zemí, například na úroveň Německa. To jsou slova premiéra Petra Fialy a jedním z nástrojů má být podle něj nový zákon o vědě.

„Dlouhodobě usiluji o to, aby česká ekonomika byla mezi nejlepšími ekonomikami Evropy, a bez kvalitního prostředí pro vědu a výzkum to prostě nepůjde. Proto věřím, že tento zákon jde správným směrem a přispěje ve svém důsledku také k tomu, že naše ekonomika poroste a s ní i reálné mzdy občanů,“ nechal se slyšet v médiích poté, co loni v prosinci jeho vláda po více než 20 letech schválila nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, jak zní jeho celý název.

V hodnocení zákona má premiér naprostou pravdu. Přináší řadu významných změn. Ta pro širokou veřejnost absolutně nejvýznamnější je, že klade důraz na dosažení výsledků uplatnitelných v praxi. Neboli jde proti takzvanému bádání pro bádání a naopak tlačí na výzkumné instituce placené z našich daní, aby jejich výzkumné poznatky byly k něčemu. Aby se propsaly do nových unikátních výrobků či služeb. Ty pak přinesou vyšší přidanou hodnotu naší ekonomice a tím i ty vyšší platy, byť asi ne rovnou německé.

Co konkrétně nový zákon přináší tak přelomového? Jednoduše řečeno: komercionalizace už nemá být špinavým slovem, ale zákon ukazuje, že je to klíčová budoucnost vědy a výzkumu. Na jedné straně zákon posílí a zjednoduší možnost zakládání spin-offů, prodeje licencí a přispěje tak ke vstupu soukromého kapitálu do vědy a výzkumu. Na straně druhé důsledně požaduje po institucích, které granty poskytují, i po těch, které granty získávají, aby měly jasný plán, jak se jejich bádání dostane do praxe.

Komentář

Ronaldův pokřik jako návod pro prosperující Evropu. Zda bude vítězný, se uvidí

25. 3. 2025 ▪ 5 min. čtení

Navíc zákon rozvazuje v mnohém vědeckým institucím ruce. Těm, které byly doteď v právním vakuu, říká, že transfer je způsobilý náklad a to, že si vytvoří spin-off – tedy firmu, která s výsledky výzkumu dál pracuje –, může být hrazeno z grantů. Kromě toho usnadňuje prodej licencí a poskytovateli dává vedle dotací možnost bezúročné půjčky. Zkrátka zákon zavádí transfer znalostí jako klíčový prvek systému.

Výsledek? Mnohem jasnější kontrola nad tím, jak se nakládá s penězi určenými na vědu. Jen pro letošek je ve státním rozpočtu na výzkum a vývoj přes 40 miliard korun. Na ty jsme se složili my všichni. A chceme vidět výsledky. Nový zákon by tomu významně pomohl.

A kde je problém? Čas se povážlivě krátí. Zákon prošel prvním čtením ve sněmovně, před pár dny i hladce ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ale dvě další čtení s blížícími se volbami mohou být v současném stavu mírně řečeno paralýzy poslaneckých jednání pro zákon smrtící. A čtyři roky práce přijdou vniveč. Tedy, pokud si koalice neřekne, že skutečně je věda prioritou, kterou je potřeba dotáhnout. Stihnout se to dá. Tak tu šanci na přiblížení se německým platům nepromarněme. V opačném případě se zase budeme pár let divit, proč jsme stále montovnou, které ujíždí vlak, a ne inovačním hubem ve střední Evropě.

Autorka je zakladatelka společnosti Profimed a ambasadorka Druhé ekonomické transformace