Na současný evropský ekonomický prostor můžeme nahlížet jako na laboratoř, v níž lze pozorovat dvě tváře stejného problému. Německo a Francie, dvě nejsilnější ekonomiky eurozóny, se potýkají s nutností řešit dlouhodobě neudržitelný růst veřejného dluhu. Berlín reaguje zatím včas, aby předešel tržní nedůvěře. Paříž sklízí důsledky dlouho odkládaných rozhodnutí.

Vývoj v obou zemích by měl být pro Českou republiku víc než předmětem analytického zájmu, může sloužit jako praktický návod, kudy se vydat, případně čeho se vyvarovat.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se liší fiskální reakce Německa a Francie na rostoucí veřejný dluh.
  • Jaké konkrétní kroky představilo Německo na podporu investic.
  • Jaké dopady měly poslední snížení ratingu a tržní nedůvěra na francouzské veřejné finance.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.