Bude v Evropě zase radost podnikat? Tady jsou kroky pro snížení byrokracie nebo nakopnutí ekonomiky

CSRD, NFRD nebo CSDDD. To je jen několik příkladů regulací, které v nedávné době přijaly členské země Evropské unie a Evropský parlament. A na které si řada firem stěžuje jako na příliš zatěžující. „Ani nevím, co všechny ty zkratky znamenají,“ řekl HN mimo záznam jeden z představitelů českého byznysu. Zatímco ve Spojených státech přijal Kongres za posledních pět let na federální úrovni něco přes 5000 různých předpisů, na úrovni EU to za stejné období bylo asi 13 tisíc aktů.

Nejhorší byrokracii komplikující podnikání, jako je třeba délka stavebního řízení nebo složitost při zakládání firem, si každá země EU vytváří sama za sebe – svědčí o tom velmi rozdílné postavení členských států sedmadvacítky v žebříčku, který míru svobody podnikání měří. Je ale faktem, že i na úrovni EU v posledních letech výrazně přibyla regulace, související především s Green Dealem, tedy se snahou razantně snížit emise. Evropská komise tvrdí, že si problém uvědomuje. A ve středu představila postup, který podle ní výrazně zjednoduší podnikání nebo povede například ke snížení cen energií či výrazné podpoře inovací v evropské ekonomice.

Má jít o „bezprecedentní snahu o zjednodušení“, stojí v dokumentu, který prezentovala předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Nyní představila kroky ke snížení byrokracie a vzniku unie kapitálových trhů, další podrobnosti zveřejní v únoru.

Osekání byrokracie má spočívat především ve snížení administrativní zátěže, která firmám vzniká kvůli reportingu spojenému se zelenými opatřeními. Jde o pravidla známá jako ESG, tedy vykazování toho, jak firmy řeší dopady své činnosti na životní prostředí, zaměstnance a společnost, tedy jak přispívají k dlouhodobé udržitelnosti. „Evropu to neposouvá dál, ale vytváří džihád proti firmám, kterým se prodražuje provoz. Je potřeba výrazné zjednodušení,“ řekl HN prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Zdaleka ne všichni ale s jeho kritikou souhlasí. „Tyto kroky nejsou primárně o naplňování regulací, ale o tom, dělat podnikání odolnější a efektivnější v kontextu měnícího se klimatu nebo toho, kam směřuje Čína a globální trh. Výsledkem může být lepší a dostupnější financování od bank, širší skupina klientů a celková vyšší výnosnost firmy,“ napsal Gabriel Marosi z české pobočky poradenské společnosti Deloitte.

Evropa chystá velké změny podle Draghiho, které mají „nakopnout“ byznys. Bude Česko proti všemu?

2. 10. 2024 ▪ 5 min. čtení

Evropská komise se každopádně přidává na stranu kritiků. Von der Leyenová oznámila záměr snížit reportovací povinnosti o čtvrtinu, pro malé a střední podniky o 35 procent. Konkrétní kroky, které k tomu povedou, slíbila zveřejnit 26. února. Ve stejný den hodlá předložit taky opatření, která mají vést k poklesu cen energií.

Podle Svazu průmyslu ale snížení administrativní zátěže nestačí. „Úplně chybí ambice podívat se, které regulace úplně zrušit,“ napsal člen představenstva svazu Petr Jonák.

Evropská komise ve svém dokumentu reaguje taky na fakt, že evropské start-upy jsou ve velké nevýhodě oproti těm americkým – při neexistenci velkého kapitálového trhu, který by fungoval napříč unií, se mnohem hůře dostávají k penězům na svůj růst. A tak často odcházejí do USA. Komise proto oživuje návrh na vznik takzvané unie kapitálových trhů – díky společným pravidlům, jako jsou například normy ošetřující bankroty, by mělo být „nadnárodní“ financování výrazně jednodušší.

Některé země včetně Česka jsou k tomu ale dlouhodobě skeptické a tvrdí, že chtějí ochránit a rozvíjet své domácí burzy. Podle Evropské komise by však mohla společná pravidla přijmout koalice zemí, které jsou k tomu ochotné. A nemusely by tak čekat na souhlas všech. „Budeme čekat na to, až každá země EU dostatečně rozvine svůj vlastní kapitálový trh, když se to zatím nestalo?“ prohlásila eurokomisařka pro finanční služby Maria Albuquerqueová.

Podle zprávy, kterou loni vypracoval bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, je vznik společného kapitálového trhu nutný k tomu, aby evropský byznys přestal ztrácet na americkou konkurenci – v USA roste v posledních letech produktivita výrazně rychleji než v EU.

Vedle složitého přístupu k financování je podle Draghiho dalším důvodem výrazně nižší míra investic do vědy, výzkumu a inovací. Draghi tvrdí, že země unie musí v příštích letech investovat 800 miliard eur ročně, aby mohly financovat priority, na kterých se už shodly – jde o obranu, vědu a výzkum nebo zelenou transformaci. Velkou většinu by měl dodat soukromý sektor a politici by k tomu měli vytvořit podmínky, jako je třeba zmíněná unie kapitálových trhů. Zčásti ale podle Draghiho nutně bude muset jít o veřejné investice.

Draghi v této souvislosti mluví o nutnosti zásadně změnit podobu společného rozpočtu EU, aby méně financoval třeba zemědělství a více vědu a výzkum. Evropská komise podobu rozpočtu navrhne letos. Česko je zatím, na rozdíl třeba od Polska, proti výraznějším změnám.