Část české politické scény stále vzhlíží k Donaldu Trumpovi. Přesto, že rozpoutal celní válku, která vážně poškozuje i českou exportní ekonomiku. Přesto, že chce zabírat cizí území. Přesto, že bourá spojenecké vazby v rámci NATO. Přesto, že není schopen jednoznačně podpořit Ukrajinu bojující s agresivním Ruskem. Přesto, že se pokouší zneškodnit brzdy a pojistky amerického ústavního systému.

Rozjetého Trumpa podporují nejen Motoristé a SPD, u kterých se to dalo čekat. Za lepší variantu, než by byla pokračující klidná vláda amerických demokratů, ale považují Trumpovu divokou jízdu třeba i Karel Havlíček nebo Alena Schillerová z hnutí ANO. A to, že by se styděli za červenou čepici, kterou si nasazovali před volbami, nejsou schopni říci ani Alexandr Vondra nebo Jan Skopeček z ODS. Prostě s Donaldem Trumpem na věčné časy a nikdy jinak.

Důvody jmenovaných jsou různé. Někteří z nich říkají, že bylo potřeba něco změnit a je vlastně jedno co, protože svět před Trumpem se prý zmítal v agonii. Jiní, že sice celní války jsou zlo, ale že Trump alespoň válcuje takzvanou progresivní agendu. Další, že americký prezident alespoň probudí Evropu, a tedy i nás, abychom se začali starat o sebe.

Jsou to pofidérní argumenty. Změna, která zpomalí hospodářský růst, povede k vyšší inflaci, srazí kapitálové trhy a možná uvrhne svět do recese, to všechno bez jasného výhledu, kdy „utahování opasků“ skončí, natož aby bylo jasné, že situace po něm bude lepší než dnes – to nevypadá jako něco, po čem by rozumný člověk dvakrát toužil.

Jednostranně se radovat z útoku na všechno liberální zase nesvědčí o smyslu pro proporcionalitu. I kdybychom připustili, že ultrakonzervativní přístup včetně zakazování programů diverzity a radikálního boje proti migraci je jednoznačně pozitivní hodnota, tak nikdy nemůže vyvážit rozbourání nudného, ale funkčního systému fungování světové ekonomiky a spojeneckých vazeb. Také asi nebudeme říkat, že komunisté byli vlastně docela docela fajn, protože v Praze postavili metro.

No a argument „aspoň se začneme starat sami o sebe“? Vypadá samozřejmě efektně. Ale nebylo by lepší než se starat jen o sebe, což je podstata hesel jako America First, mít na mysli i druhé, mít přátele, spojence a spolupracovat? Nefunguje to tak lépe jak v životě, tak v obraně i v ekonomice? A není nakonec právě odmítnutí sobectví ve všech podobách jádrem křesťanství, kterým se deklarovaní konzervativci tak rádi ohánějí?

Pokud někdo Donalda Trumpa v našich podmínkách podporuje i dnes, buď není schopen přiznat chybu, nebo nedokáže oddělit důležité od podstatného. Obojí znamená, že lze pochybovat o jeho politické racionalitě. Na což se vyplatí myslet u voleb.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist