Začínáte čím dál víc věřit tomu, že přistání Američanů na Měsíci bylo zfalšováno. Dáváte za pravdu Donaldu Trumpovi v tom, že v předposledních amerických prezidentských volbách byl podvodně okraden o vítězství, případně stále věříte tři roky staré teorii, že se na Ukrajině nacházejí americké laboratoře na výrobu chemických zbraní.

Jestli podobným konspiračním teoriím dopřáváte sluchu, určitě v tom nejste sami. Pro mnohé z nás jsou přitažlivé, protože nabízejí jednoduchá vysvětlení složitých událostí, okořeněná navíc tím, že často zahrnují tajné spiknutí mocných skupin. Díky pokroku v komunikačních technologiích jsou dnes viditelnější, nejsou ale rozhodně novým fenoménem. Stačí vzpomenout na teorii, že Diana, princezna z Walesu, byla zavražděna britskou tajnou službou, případně že i útoky z 11. září proběhly úplně jinak, než jak tvrdí oficiální verze.

Jaký je ale mechanismus vedoucí k tomu, že podobným nesmyslům lidé věří?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak souvisí spánek s tendencí věřit fámám?
  • S čím dalším je spojený nekvalitní spánek?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.