Rusové rekrutují Číňany na sociálních sítích. Peking o tom přinejmenším ví, říká Zelenskyj

Kyjev zná jejich jména, čísla pasů, věk i místa nasazení. V ruských jednotkách zapojených do bojů proti Ukrajině jich slouží nejméně 155, zřejmě jich ale bude více. Čínští vojáci jsou nasazeni na okupované východní Ukrajině a Kyjev žádá od Pekingu vysvětlení, co zde jeho občané pohledávají. S tímto poselstvím vystoupil přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pekingské úřady vědí o tom, že Rusové veřejně rekrutují čínské občany skrze sociální sítě, hlavně prostřednictvím TikToku,“ prohlásil dále ukrajinský prezident, podle kterého možná existuje dokonce i „tajný nábor vojáků“ posvěcený vedením země. Naverbovaní Číňané putují do Moskvy, kde podstoupí prohlídku, a poté jsou posláni až na dva měsíce do výcvikových středisek. Podle webu Ukrajinskaja pravda následně dostanou doklady a bankovní kartu, na kterou dostávají žold.

Čínský občan, kterého kyjevští vojáci zajali u vesnice Bilohorivka ve východoukrajinské, nyní okupované, Luhanské oblasti, popsal svoji cestu na bojiště. K ruským jednotkám se připojil přes prostředníka, který operoval již v Číně. Zaplatil mu v přepočtu asi 80 tisíc korun. Jeho motivem k boji prý byl slib ruského občanství. Nedlouhým výcvikem prošel až v Luhanské oblasti, vzhledem k jazykové bariéře ho ale místní instruktoři školili jen gesty a bez tlumočníka, i když občas prý pro překlad použili telefon.

Ukrajinci zajali na frontě dva vojáky z Číny

9. 4. 2025 ▪ 2 min. čtení

Na Zelenského vystoupení reagovaly i USA. „Je to znepokojivé. Víme, že Čína je klíčovým pomocníkem Ruska ve válce na Ukrajině,“ uvedla tisková mluvčí amerických diplomatů Tammy Bruceová. „Čína poskytuje Rusku téměř 80 procent zboží dvojího užití, které Rusko potřebuje k pokračování války,“ pokračovala. Toto zboží, kupříkladu navigační zařízení či letecké součástky, může sloužit pro civilní i vojenské účely a pro obchod s ním sice existují pravidla, ta lze ale snáze obcházet než v případě ryze vojenského materiálu. „Jak řekl prezident (Donald) Trump, pokračující spolupráce mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi jen dále přispěje ke globální nestabilitě,“ dodala mluvčí.

Peking zkraje reagoval opatrně. „Čína vše ověřuje u ukrajinské strany,“ řekl mluvčí pekingských diplomatů Lin Ťien. „Vláda vždy žádá občany, aby se nijak nezapojovali do ozbrojených konfliktů,“ dodal. Pak se Peking podle agentury Reuters rozhodl pro ostřejší tón a varoval Kyjev před „neuváženými poznámkami“. Co se spolupráce mezi Pekingem a Moskvou týče, ta se během války proměnila v těsné spojenectví. Alespoň to tvrdí polský think-tank OSW, podle kterého si se Západem soutěžící Peking „nemůže dovolit Putinovo selhání, protože to by ohrozilo stabilitu protizápadního režimu v Rusku“. Podle OSW proto „Čína podporuje válečné úsilí Ruska zaplňováním mezer na ruském trhu způsobených západními sankcemi“. Kromě zboží dvojího užití Peking dodává do Ruska i potřebné technologie včetně strojů nutných ke zbrojní výrobě. Výsledkem je, že v prvních deseti měsících roku 2024 tvořila výměna s Čínou třetinu ruského zahraničního obchodu. Obě země i v době agrese proti Ukrajině pořádají společná vojenská cvičení, jejichž počet po roce 2022 dokonce ještě vzrostl.

Číňané ovšem nejsou jedinými cizinci, kteří bojují s Ukrajinou na ruské straně. Kromě profesionálních žoldnéřů a krajně levicových i pravicových bojovníků z celého světa Rusko s příslibem slušných platů naverbovalo i občany několika asijských zemí. Podle všeho výhradně na ruském území proti Ukrajincům bojuje zřejmě až 12 tisíc Severokorejců, které Moskvě poslal diktátor Kim Čong-un. Podle stanice CNN už nejméně čtyři tisíce občanů KLDR v bojích zemřelo či bylo zraněno. A to zřejmě i proto, že dostali rozkaz, podle kterého se nesmějí dostat do zajetí, což vede k jejich sebevraždám.