Nápadná absence amerického ministra zahraničí Marca Rubia na euroamerických konzultacích v Londýně, jejichž cílem bylo ukončit rusko-ukrajinskou válku, předznamenala jejich výsledek. Naznačila, že nový americký pokus o zprostředkování míru mezi Moskvou a Kyjevem selhává. Pokud jde o novou administrativu Donalda Trumpa, jisti si ale nemůžeme být ničím. Situace může být ještě zachráněna. Ale pro kohokoli, kdo je obeznámen s aktuálním děním ve východní Evropě, by nebyl konec Trumpovy mírové diplomacie překvapením.
Během posledních tří let Kreml sestavil seznam požadavků vůči Ukrajině, které porušují základní pravidla mezinárodního práva uznávaného po druhé světové válce, a postkomunistického evropského bezpečnostního řádu zvláště. Moskva v podstatě požaduje od Kyjeva, Washingtonu a zbytku světa, aby v případě Ukrajiny, která je řádným členem OSN, zahodily dva nejzákladnější principy moderního státního zřízení: územní celistvost a národní suverenitu. Washington ve svém návrhu na poslední kolo jednání částečně vyhověl požadavkům Ruska. Trumpova administrativa totiž mimo jiné nabídla, že formálně uzná nelegální anexi Krymu Ruskem v roce 2014 a zruší oficiální perspektivu členství Ukrajiny v NATO, která existuje od roku 2008.
Co se dočtete dál
- Jaké ústupky Trumpova administrativa učinila vůči Rusku?
- Jakým způsobem Trumpova politika ovlivňuje vztahy USA s NATO?
- Které země mohou čelit zbrojení v důsledku současné situace?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.