Na počátku 19. století komentoval jeden z otců moderního válečného studia, německý generál a vojenský historik Carl von Clausewitz, napoleonské války slovy: „Vítěz je vždy mírumilovný; mnohem raději by do našeho státu vpochodoval v míru.“ Platí to pro většinu vojenských agresí.

Clausewitzova základní myšlenka však byla po začátku rusko-ukrajinské války v roce 2014 většinou Evropanů při interpretaci chování Moskvy ignorována. Evropská diplomacie a komentáře expertů až do roku 2022 naopak vycházely z předpokladu, že veřejné tvrzení Kremlu o mírových úmyslech znamená, že je možné a nutné vyjednávat. Tento nepřesný předpoklad ignoroval, že Putin pouze upřednostňoval rychlou a snadnou kapitulaci Ukrajiny vůči Rusku před nejistou budoucností dlouhodobé vojenské kampaně proti Kyjevu.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se změnila ruská strategie od anexe Krymu?
  • Jaké historické paralely lze najít v chování ruského režimu?
  • Jaký vliv by měla vojenská porážka na ruskou vnitřní politiku?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.