Příležitost posunout se dál. První školy testují novou výuku

Rodiče netrpělivě očekávají reformu škol, kterou jim slíbil ministr školství Mikuláš Bek. Jeho úřad připravil pro školy nové „osnovy“, učitelé a ředitelé se nyní musí zamyslet, jak by měla zmodernizovaná výuka vypadat u nich ve škole. Které znalosti jsou důležité a které by měly ustoupit třeba tomu, aby se žáci naučili vyznat ve svých pocitech a lépe zvládat stres? Zhruba osmdesát škol se dobrovolně přihlásilo do pokusného ověřování a učení podle nových pravidel si vyzkouší už od září.

Ministr Bek letos v lednu podepsal nový Rámcový vzdělávací program pro základní školy, ten ale představuje jen jakýsi seznam ingrediencí. Až modelové školní vzdělávací programy a učební plány mohou ukázat, jak z nich „uvařit“ jídlo, tedy výuku v konkrétní škole.

Podle nových pravidel by se školy měly například ve stejném rozsahu jako dějepisu nebo geografii věnovat také osobnostní a sociální výchově. Děti se tak mají učit péči o sebe sama, pracovat s emocemi, zvládat stres i náročné situace nebo dobře fungovat ve vztazích s lidmi. Součástí je i kariérový rozvoj, aby se žák dokázal zorientovat sám v sobě, poznal své silné a slabé stránky a mohl se rozhodnout, kam chce v životě směřovat. Učitelé se dosud tématy souvisejícími s osobnostní výchovou zabývali jen okrajově, povinné výstupy nebyly.

Kompetence žáka

Školy, které se přihlásily do pokusného ověřování, budou zkoušet nejen klasickou výuku, která počítá s rozdělením na jednotlivé předměty, jak je většina rodičů zvyklá, ale také dva nové modely. V integrovaném spojují humanitní a přírodovědné předměty do jednoho bloku, v dalším učí po tématech. Tedy například se probírá téma elektřina a u toho se žáci naučí fyziku, matematiku, přírodopis, dějepis a tak dále.

Tento tematický model, který je asi pro většinu škol nejvíce inovativní, si k testování vybrala například ScioŠkola v pražských Stodůlkách. Už nyní mají jako opěrný bod pro výuku osm Sciokompetencí neboli vzdělávacích cílů, které jsou součástí všech témat, o nichž si s žáky povídají. Tedy – přeneseně řečeno – tradiční předměty „rozpouští“ v těchto tématech: řídím a poháním své učení, vybírám si, co (a koho) si pustím do mysli, rozumím sám sobě, odolávám nejistotě, neúspěchu i stresu, buduji a udržuji dobré vztahy, konám dobro a stavím se zlu, jsem tvůrcem budoucnosti, mám život ve svých rukou.

Nová pravidla pro školy hodně pracují s výrazem kompetence, což je funkční propojení postojů, dovedností a znalostí, které umožňuje nějaké jednání. Například kompetence řídit auto vyžaduje znalosti předpisů, dovednosti auto řídit a postoje, že jezdím bezpečně, nebojím se řídit. Když cokoliv chybí, je problém.

„Myslím, že to máme celkem rozmyšlené. S novými rámcovými programy bychom to chtěli udělat ještě lépe a chtěli bychom dokázat, že to jde,“ vysvětluje ředitel ScioŠkoly ve Stodůlkách Lukáš Rak. Podle něho se ScioŠkoly pořád berou jako ty alternativní, ale oni chtějí ukázat, že tohle je možná směr, který není alternativní, ale inovativní a odpovídá tomu, jak se změnil svět.

Rodiče, kteří mají pocit, že každý musí projít veškerou výukou stejně, jako to měli oni, naučit se husitské války i ruchovce a lumírovce, to mohou brát jako příliš velkou změnu, pro Raka a jeho kolegy je to způsob výuky, na který si už zvykli, a přijde jim přirozený. Od spolupráce s Národním pedagogickým institutem očekávají zejména pomoc a zpětnou vazbu k plánům, které mají. „Jednou z vizí Scia je být inspirací pro veřejné školy. A toto je příležitost, kdy můžeme říct: koukejte, tohle není jen náš výmysl, ale i Národní pedagogický institut říká, že je to zajímavá možnost, jak učit,“ říká Rak.

Školy, které si vybraly k testování tematický vzdělávací plán, budou mít od září rok na přípravu, než ho začnou testovat ve výuce.

Propojení s životem

Zájemci o zbylé dva modely začnou s novou výukou už od září. Třeba Základní a mateřská škola Ohradní v Praze 4 bude testovat integrovaný vzdělávací program, tedy výuku v blocích. „Řekli jsme si, že chceme být v předstihu. Na tvorbě nových rámcových vzdělávacích programů jsme spolupracovali a mnoho věcí už děláme, takže to pro nás nebude žádná velká změna,“ sdílí pohnutky pro přihlášku do pilotního testování ředitelka školy Eva Smažíková.

Učit v blocích podle ní podporuje přemýšlení v souvislostech. Žáci tak nemají informace k jednomu tématu roztříštěné do různých hromádek a umí je propojit. „Potřebujeme, aby se jim věci spojovaly, uměli přemýšlet pro život. Je to efektivnější a pro děti mnohem záživnější,“ míní Smažíková.

Humanitní blok povede učitel, který se angažuje v projektu Dějepis+, jenž staví na badatelském přístupu k výuce, a propojí dějepis, občanskou výchovu a geografii. Přírodovědný zase jiná učitelka, jež badatelsky povede blok složený z přírodopisu, chemie nebo fyziky a výchovy ke zdraví.

„Češtinu, matematiku a angličtinu zatím ponecháme v tradiční formě odděleně, v budoucnu ale uvažujeme také o uměleckém bloku,“ popisuje ředitelka. Všechno tohle nové rámcové programy umožňují. Nový model vyzkouší v jedné třídě v šestém ročníku – školy mohou s novou výukou začít buď v první, nebo právě v šesté třídě. „Šli jsme do toho kvůli podpoře, kterou nám z Národního pedagogického institutu přislíbili, dostaneme se rychleji k datům a zpětné vazbě a za dva roky už do toho můžeme jít načisto,“ zdůvodňuje Eva Smažíková.

Aby změny ve školách nezůstaly jen na papíře, ale skutečně se proměnila výuka, chce to ke změně přesvědčit a nadchnout pro ni celý učitelský sbor, což bude dle řady ředitelů ten nejtěžší úkol.

„Samozřejmě že to stojí nejvíc na lidech a jejich odhodlání a ochotě do toho jít. Naši učitelé jsou ale už teď zvyklí se setkávat nad tématy, jako je badatelství nebo čtenářství. Vědí, jak kolegové přemýšlejí, kdo do změn půjde s nadšením a kdo bude potřebovat větší podporu,“ říká. Začali tím, že s kolegy nad změnami diskutovali a vyvraceli různé mýty a nepravdy, které o změnách ve školách kolují.

K úspěchu bude také potřeba, aby se změnami ve výuce souzněli i rodiče. Řada inovativních škol se potýká se stížnostmi rodičů, kterým se nelíbí, jak škola k výuce přistupuje. Mají třeba strach, že se děti neučí dost. „My se snažíme učit moderně a inovujeme výuku už řadu let. Troufám si tvrdit, že bez důvěry rodičů by to nešlo. Řada z nich se sama angažuje a pomáhá nám začleňovat AI do výuky, zajímali se hodně i o badatelskou výuku,“ popisuje Smažíková. Na začátku června seznámí rodiče na třídních schůzkách s tím, jak to bude probíhat, co chystají, co se změní, dostanou prostor na otázky. „Ujistíme je, že pro děti to nebude nic špatného, plánujeme pravidelná setkávání, budeme je zvát do hodin, aby se přišli podívat a viděli, co děláme v praxi,“ říká.

Vzdělávání

Stáhněte si přílohu v PDF

Patří ke školám, které vnímají nový Rámcový vzdělávací program jako velkou výzvu a možnost posunout učení žáků dál. Řada škol však novinku kritizuje, protože vznikala chaoticky, některé věci zůstaly nevyjasněné a dosud jim chyběla větší podpora a vysvětlování od Národního pedagogického institutu.

„Mrzí mě, když slýchám od jiných ředitelů, že je to k ničemu, že to zase bude jenom přepisování papírů, tabulek, další byrokracie. Pokud to ale ředitel vezme jako velkou výzvu, bude to ku prospěchu škol,“ oponuje však Smažíková. Je však podle ní potřeba počítat s tím, že to bude trvat a bude to dlouhý bolavý proces plný kotrmelců.

Nové rámcové vzdělávací programy by měly rozdíly mezi školami zmenšit a zajistit, že se všechny posunou směrem k modernějšímu vzdělávání, Smažíková má však strach, že nastane pravý opak: „Školy, které už nyní byly vepředu, nabraly ještě větší rychlost a školám na druhé straně žebříčku utíkají obrovskou rychlostí.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Vzdělávání.