Biometan z čistírny, chytré popelnice i hubení plevele bez chemie. Čím bodoval Havlíčkův Brod v Zelené obci roku

Do dvaceti let musí být čistírny odpadních vod energeticky soběstačné, nařizuje jim to evropská legislativa. Většina čistíren k tomu má zatím daleko, za vzor by si mohly vzít třeba tu v Havlíčkově Brodě. Město letos zvítězilo v soutěži Zelená obec roku v kategorii velkých a statutárních měst. 

Před necelými dvěma lety zde jako první v Česku začali ze zachyceného bioplynu z čistírenských kalů vyrábět biometan a vtlačovat jej do plynárenské sítě. Zařízení představuje špičku v oblasti oběhového hospodářství. Vyrobený biometan může být použitý pro vytápění v místních rodinných domech nebo jako ekologické palivo v dopravě. Čistírna posílá každou hodinu do své biometanové úpravny 140 kubíků bioplynu. Do plynárenské soustavy se následně vtlačí až 90 kubíků biometanu za hodinu.

„Dodnes jsou v Česku jen dvě čistírny odpadních vod (ČOV), které to umí. Ta druhá je Ústřední čistírna odpadních vod v Praze,“ říká vedoucí havlíčkobrodské čistírny Zdeněk Zelený a ukazuje na sofistikované zařízení, ke kterému vedou trubky z vedle stojících zásobníků zachytávajících bioplyn. 

A není to zdaleka jediný zdroj energie, který čistírna má. V areálu je také velká fotovoltaická elektrárna o výkonu 0,8 MWp, která už od roku 2010 dodává elektřinu do sítě, tepelná čerpadla využívající teplo z odpadních vod a dvě kogenerační jednotky. „Ty pokrývají spotřebu elektřiny celé čistírny odpadních vod a odpadním teplem vytápí celý areál,“ dodává Zelený. Čistírna je tak nejen soběstačná, ale dokonce vyrábí víc energie, než potřebuje. „Soběstační jsme na 147 procent,“ doplňuje Zelený.

Havlíčkův Brod, vítěz Zelené obce roku v kategorii velkých měst

Dalších 6
fotografií

Do české energetiky se město hodlá zapsat také největším bateriovým úložištěm. To má na městském pozemku v blízkosti velké rozvodny v průmyslové zóně Baštínov vystavět firma C-storage HB, v níž jsou zastoupené společnosti C-energy a Jipocar Power. Městu budou za pronájem pozemku platit ročně pět milionů korun. Podle podmínek soutěže se má úložiště připojit do sítě do konce roku 2028 a má mít minimální výkon 80 MW, což je téměř čtyřikrát víc, než mají nynější největší bateriová úložiště v Česku.

Výhodou je, že čistírnu vlastní místní města a obce. „Díky tomu máme jednu z nejlevnějších vod v Česku. Jsme na hraně stokoruny,“ říká starosta Zbyněk Stejskal (ODS). Právě nakládání s energiemi bylo jedním z důvodů, proč Havlíčkův Brod získal ocenění Zelená obec roku 2025 v kategorii velkých a statutárních měst. Soutěž již třetím rokem organizuje ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami a několika dalšími partnery.

Město uvědoměle přistupuje i k hubení plevele – nepoužívá k tomu herbicidy – a v zimě omezuje solení ulic. „Před několika lety jsme rekultivovali náměstí. Snažili jsme se mu vtisknout užitnou podobu pro setkávání a koncerty. Zároveň jsme chtěli zachovat i zeleň, tedy trávník uprostřed náměstí a stromy,“ uvádí starosta. „Neustále tady cirkuluje voda a ochlazuje tak místní prostředí. V létě se děti ve vodě cachtají,“ ukazuje Stejskal na vydlážděné vodní korýtko.

Držitel Křišťálové popelnice

Havlíčkův Brod, pojmenovaný v roce 1945 po novináři a spisovateli Karlu Havlíčkovi Borovském, také patří mezi města, která nejlépe třídí komunální odpad. Loni získal již opakovaně ocenění Křišťálová popelnice, když se stal absolutním celorepublikovým vítězem.

Pro efektivnější nakládání s odpady město zavedlo jejich přesnou evidenci. Nejprve popelnicím přidělilo QR kódy, později přešlo na modernější RFID čipy. „S QR kódy se popeláři zbytečně zdržovali, RFID čipy jsou na načítání rychlejší,“ vysvětluje změnu starosta Stejskal. Zároveň město zavedlo door-to-door systém na svoz papíru a plastu. „Kdo si řekl, dostal na tento odpad samostatné popelnice,“ dodává.

zelená obec roku

Česko má nové Zelené obce roku. V soutěži zvítězily Ratiboř, Rudíkov, Havlíčkův Brod a Ostopovice

11. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

Spolu se zavedením evidence změnilo město i způsob výběru poplatků. „Začali jsme občanům zpoplatňovat, kolik směsného komunálního odpadu vyprodukují. Není to ale počítané na váhu. Jde o četnost svozů a objem popelnic na komunální odpad,“ vysvětluje Stejskal.

Obavy, že by lidé tento systém obcházeli tím, že budou odpad vyhazovat někde bokem a dělat černé skládky, se podle starosty nenaplnily. „Doba postoupila a lidé nejsou tak motivovaní, aby vozili odpad někam do lesa. Nový systém u nás běží půl roku a nemáme s tím problém.“

Město se už také připravuje na to, kam bude vozit komunální odpad po roce 2030, kdy se zásadně omezí jeho skládkování. „My to vyřešíme vybudováním překládací stanice, kde budeme komunální odpad dávat do kontejnerů nebo do kamionů a odvážet ho do vzdálenější spalovny,“ plánuje starosta. Město k tomu má nasmlouvanou spalovnu v Plané nad Lužnicí. Letos ji začala stavět společnost C-energy. Tamní ZEVO neboli zařízení na energetické využití odpadu má být hotové v roce 2027 a stane se prvním svého druhu v Jihočeském kraji.

Odpad se bude vozit 80 kilometrů po silnici. „Dráhy jsou extrémně drahé a hlavně také dost vytížené, tedy po železnici to moc nejde. Půjde ale jen o pár kamionů týdně, to nebude žádná velká zátěž,“ ujišťuje starosta.

Město už se také chystá na důmyslnější oddělování biosložky, která tvoří největší část hmotnosti komunálního odpadu. Zatím má město biokontejnery jen vedle ostatních velkých kontejnerů na tříděný odpad, hnědé popelnice ale začne dávat i do domácností. Připravuje k tomu i projekt vlastní kompostárny, která městu zatím chybí.

Chloubou města je také místní domov pro seniory s certifikovanou přírodní zahradou. „Zahrada je využívána seniory, ale i jejich rodinami a občany města. Je otevřená veřejnosti. Máme tady automat, kde je káva za osm korun. To sem přitahuje spoustu lidí. Zároveň tady pořádáme koncerty,“ uvádí ředitelka domova Magdaléna Kufrová.

Na zahradě si mohou senioři také pěstovat zeleninu či bylinky nebo si v její rehabilitační části zacvičit. Na střeše domova je pak fotovoltaická elektrárna, která budově ročně ušetří třetinu energie.

Město je také právem pyšné na svůj park s názvem Budoucnost. Ten už od roku 1889 poskytuje kousek přírody v centru. Rozkládá se na 25 hektarech a patří tak k největším parkům svého druhu. Nachází se v přirozeném údolí Cihlářského potoka, na kterém je vybudována unikátní kaskáda rybníků a rybníčků. I tudy se táhnou cyklostezky, které vedení radnice nechává stavět po celém městě. „Chceme tak omezit automobilovou dopravu po městě,“ vysvětluje Marta Gerthnerová, vedoucí místního odboru životního prostředí, která město do soutěže Zelená obec roku přihlásila a jehož zelená podoba je do značné míry její zásluha.

Zelená obec roku 2025 v kategorii Statutární a velké město