Čtyřdenní týden jako lék na porodnost? Polsko chce zvrátit demografický „sešup“ osekáním práce, firmy se změny bojí

Třídenní víkend, práce šest hodin denně nebo libovolný počet volných dní navíc. Polsko začalo shánět zaměstnance, kteří by chtěli zkusit pracovat ve zkráceném režimu. A to za stejné peníze jako dřív. V rámci státem dotovaného programu v následujících dvou letech vyzkouší, zda by méně odpracovaných hodin nemohlo „nakopnout“ neúprosnou křivku demografie ovlivněnou stárnoucí populací a klesající porodností. Byznys se ale spíše než větší porodnosti bojí zvýšení nákladů a varuje, že na takovou změnu není tamní ekonomika připravená.

Do pilotního programu se od srpna do září mohou hlásit firmy ze všech odvětví, ale i například samosprávy. Polský stát na něj vyčlenil 10 milionů zlotých, v přepočtu asi 58 milionů korun. Jeden podnik může získat maximální dotaci jeden milion zlotých, část peněz přitom smí dát i na propagaci a nábor. Má zároveň možnost si zvolit, který z režimů zkrácené pracovní doby zvolí – zda to budou kratší dny, čtyřdenní pracovní týden či jiný režim.

Vybrané zaměstnance, kteří se do projektu zapojí, bude od ledna po dobu jednoho roku sledovat speciální tým jmenovaný ministryní práce Agnieszkou Dziemianowicz-Bakovou. Výsledky zveřejní do května 2027. Podniky za tu dobu nesmí zapojeným lidem snížit mzdu nebo pracovní podmínky. Musí zapojit alespoň polovinu všech svých zaměstnanců a zajistit, že alespoň 90 procent z nich zůstane v této firmě pracovat do konce projektu.

„Bude to první pilotní projekt zkrácené pracovní doby v této části Evropy,“ uvedla ministryně ke spuštění programu. Podobné piloty v předchozích letech provedly Austrálie, Velká Británie nebo také Německo. Výsledky přitom byly převážně pozitivní – firmy ve většině hlásily stabilní, či dokonce vyšší produktivitu a velkým přínosem byla zejména rostoucí spokojenost zaměstnanců, kteří měli více prostoru odpočívat. Například ve zmíněném Německu loni po skončení programu 73 procent zapojených firem tvrdilo, že si režim ponechá i nadále.

Zaměstnanci byli vyčerpaní nebo si dělali ze čtvrtků pátek. Proč některé firmy ruší čtyřdenní pracovní týden

5. 9. 2024 ▪ 3 min. čtení

I s tímto očekáváním jde do testu Polsko. Dziemianowicz-Baková na základě zahraničních zkušeností ubezpečila firmy, které se chtějí do pilotu zapojit, že tím neutrpí jejich finanční výsledky. Jedním z hlavních cílů programu je přitom kromě spokojenosti zaměstnanců i to, aby měli Poláci větší motivaci zakládat rodiny a zároveň byli schopní pracovat déle.

S myšlenkou zvýšit porodnost, která aktuálně podobně jako v Česku dosáhla historického minima, zavedlo loni zkrácený pracovní týden také japonské hlavní město Tokio. Podle demografů oslovených HN nicméně v tuto chvíli neexistují data o tom, jak účinná tato strategie může být. „Osobně si nemyslím, že by měl čtyřdenní pracovní týden zásadní vliv na plodnost. Důležitější je podle mě cílená podpora rodičů – například dostupná a kvalitní péče o děti, flexibilní úvazky, finanční stabilita nebo zajištěné bydlení,“ říká například Jana Vrabcová z Vysoké školy ekonomické.

Pokud by se program osvědčil, chce polská vláda přijít s oficiální změnou délky pracovního týdne. Polsko by tak mohlo následovat například Španělsko, kde tamní vláda letos schválila návrh na zkrácení pracovního týdne ze 40 hodin na 37,5, ten nyní čeká projednání parlamentem.

Polští zaměstnavatelé nicméně nadšení tamní vlády do programu nesdílí. „Na takové změny rozhodně není vhodná doba. Diskuse je v tomto bodě teoretická, ne-li poněkud virtuální,“ uvedla pro polskou verzi serveru Business Insider prezidentka štětínské obchodní komory Hana Mojsiuková. Myslí si, že by plošné zavedení zkrácené pracovní doby mohlo ohrozit zejména malé a střední podniky. Firmy se obávají drastického nárůstu nákladů – nevěří, že by lidé v kratší době odpracovali dostatek, a tak se připravují na možnost, že by museli najímat další sílu.

Velký problém by podle polských firem mohla mít zejména výroba. A podobnou náladu potvrzují i Češi v případě, že by podobný pilot běžel v tuzemsku. „V průmyslu je zoufalý nedostatek lidí,“ říká viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Uplatnitelný by podle něj mohl tento režim být spíše ve službách, kde se mohou lidé více prostřídat. „Naopak v průmyslu, kde potřebujete lidi proškolit na konkrétní činnosti, by kratší pracovní týden výrazně zvedl náklady.“

Podobný státní pilotní program jako v Polsku proto Česko prozatím nezvažuje spustit. „O takzvaném stlačeném pracovním týdnu se mluví opakovaně. Pro tak významnou změnu jedné z pracovních podmínek je ale potřebná shoda nejen zákonodárců, ale i zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců, ekonomů a dalších odborníků,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. 

Pro plošnou změnu pracovní doby by Česko podle něj muselo zvýšit produktivitu práce, která v posledních letech roste pomalejším tempem a je v Evropě v průměru nižší než v USA. Bylo by také třeba vyřešit zmíněný nedostatek kvalifikované pracovní síly, případně by se musela pozměnit struktura ekonomiky směrem k vyššímu podílu zboží s vysokou přidanou hodnotou. „Jedná se tedy o mimořádně komplexní změny, které nelze provést ze dne na den,“ říká Augusta.

Jak ale dodává, český zákoník práce umožňuje hýbat s pracovní dobou už nyní a některé firmy zkrácený týden nabízí jakožto benefit. Osvědčil se například tuzemské pobočce Amazonu, který zaměstnává převážně logistické pracovníky, nabízí zájemcům čtyřdenní práci už deset let, jde ovšem o čtyři desetihodinové směny.

Možnost práce jen čtyři dny v týdnu si po pilotním programu pro své kancelářské pracovníky ponechal také například T-Mobile. Zaměstnanci, kteří si režim po dohodě s manažerem zvolí, ale musí stihnout práci odpovídající pěti dnům. „Na plošnou změnu ale není tento koncept zatím dostatečně vyzkoušený,“ říká personální ředitelka a členka výkonné rady tohoto operátora Jitka Adámková.