Končící polský prezident Andrzej Duda se po deseti letech v úřadu přijel rozloučit do Prahy. V rámci různých schůzek a setkání měl v pondělí také veřejné vystoupení na CEVRO Univerzitě, na které organizátoři lákali titulkem „Střední Evropa na prahu nové epochy“. Člověk by možná čekal, že politik, který se už nepotřebuje podbízet žádnému publiku, nahlédne budoucnost – a navíc pokud možno kriticky.
Právník a krakovský intelektuál Duda, který za měsíc předá křeslo hlavy státu historikovi a boxerovi Karolu Nawrockému z Gdaňsku, ale pojal své vystoupení jako pochvalu sebe sama a obhajobu historické role Polska ve střední Evropě se zvláštním přihlédnutím k dějinnému zatížení vztahů Polska a Ukrajiny. O vztahu k Česku a dalším středoevropským zemím jsme se toho příliš nedozvěděli s výjimkou krátké kritické tirády na adresu Německa.
Co se dočtete dál
- Jaké dědictví po sobě zanechal Andrzej Duda.
- Proč roste vliv euroskeptiků.
- Co znamená pro střední Evropu demografická krize.
- V čem je riziková závislost na čínském byznysu.
- Na jaká odvětví by se měl zaměřit průmysl střední Evropy.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
