EU věří v jednání s USA. Ohledně cel ale chystá i odvetu

Členské státy EU považují hrozbu třicetiprocentních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa za absolutně nepřijatelnou. Po včerejším jednání v Bruselu to uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen (na snímku). Dánsko je nyní předsednickou zemí v Radě EU. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zopakoval, že EU dál prosazuje vyjednané řešení a využije k jednání každého dne až do 1. srpna, kdy by avizovaná cla měla začít platit.

Zástupci členských států se na včerejším jednání podle Šefčoviče shodli, že v případě selhání obchodních jednání s USA je třeba přistoupit k protiopatření. Šefčovič ale stále věří, že je „potenciál pro pokračování jednání“. Včera měl hovořit se svými americkými protějšky, ale výsledek rozhovorů nebyl do uzávěrky vydání HN znám. Americký prezident Donald Trump včera nicméně uvedl, že je s EU připravený jednat.

Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard korun), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do včerejška. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale o víkendu oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna.

Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu korun). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu korun), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.

Český premiér Petr Fiala včera před odletem na jednání s předsedou britské vlády Keirem Starmerem novinářům řekl, že v Evropě panuje shoda na tom, že musí být připravena i na špatný výsledek. „Ale máme se v každém případě snažit, abychom dosáhli dobré dohody. Ta šance tu pořád je,“ řekl.

Analytici si myslí, že cla nakonec vůbec nemusí začít platit. „Americký prezident každopádně odložil platnost cel už dvakrát a z našeho pohledu se tak klidně může stát znovu,“ podotkl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Pokud by avizovaná cla platit začala, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že jejich negativní dopad na hospodářský růst Česka by činil 0,8 procentního bodu za celý rok. Podle Rusinka se můžeme pohybovat od půl po dva procentní body. Na druhou stranu náklady cel ponesou i američtí spotřebitelé v podobě dražšího zboží, uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.