Žijeme v době, kdy si vládcové impérií nárokují anexe zemí v jejich blízkosti: jednou má být připojena Kanada a Grónsko, podruhé Tchaj-wan, především však už deset let sledujeme nejen ruskou anexi Krymu, ale i brutální pokus o získání dalších ukrajinských oblastí a nejlépe celé Ukrajiny. A „realisté“ soudí, že bez souhlasu s anexemi mír nebude.
V takové době je snad vhodné připomínat pakt vůdců nacistické a sovětské říše z roku 1939. Roku 2009 prohlásil Evropský parlament 23. srpen za evropský Den vzpomínky na oběti všech totalitních a autoritativních režimů. Podkladem k rozhodnutí byla Pražská deklarace, kterou připravila skupina v čele s Václavem Havlem a bývalým německým prezidentem Joachimem Gauckem. Památný den odkazoval k datu podpisu smlouvy o neútočení mezi Hitlerovým Německem a Stalinovým Sovětským svazem roku 1939. Pakt, podepsaný v Moskvě ministry Ribbentropem a Molotovem, by neměl dějinnou roli, kdyby k němu nepatřil tajný dodatek. V něm si obě velmoci, připravující se na celoevropskou válku, rozdělily sféry zájmů na východě kontinentu. Německo se spokojilo se západní a jižní částí Polska, k jehož přepadu vydal Hitler rozkaz už den před podepsáním smlouvy. Sovětský svaz si rezervoval anexi východního Pobaltí, části Polska a rumunskou Besarábii.
Co se dočtete dál
- Jak přesně pakt Ribbentrop–Molotov rozdělil sféry vlivu na východě Evropy.
- Jaké kroky zajistily Hitlerovi stabilitu na východě a umožnily invazi do Polska.
- Jak se historické interpretace paktu liší a jakou roli v tom hrály poválečné procesy a propaganda.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
