Stále nevíme, kolik peněz dostaneme na kuchařky, varují ředitelé škol. Obávají se i plánovaného slučování škol

Školní rok začíná za pět dní a ředitelé musí naplánovat rozpočet. Stále přitom nevědí, kolik peněz dostanou na platy nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky či školníci, na poslední čtvrtletí tohoto roku. Podle schválené novely školského zákona od ledna nebudou peníze na tyto pozice dostávat od ministerstva školství, ale financování přechází na zřizovatele škol – kraje a obce.

„Školy a zřizovatelé zatím nemají dostatek informací, jakým způsobem změna proběhne, což negativně ovlivňuje mimo jiné i přípravu rozpočtů škol a obcí na příští rok,“ varuje Asociace ředitelů základních škol. Ministerstvo školství v úterý zveřejnilo metodiku, která má školám se změnou pomoci, a na podzim chystá konference a kulaté stoly, kde chce vyjasňovat nejčastější otázky. Údaje o financích ale stále chybí.

„Prostředky na platy nepedagogických zaměstnanců na měsíce září až prosinec 2025, budou prostřednictvím krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy poskytnuty ve standardních termínech,“ uvedlo k tomu ministerstvo.

Vlk se nažral, ale koza zůstala celá. Jak vláda (ne)splnila sliby ve školství a co čeká na tu příští?

6. 8. 2025 ▪ 9 min. čtení

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Plánovaná částka je podle kritiků nedostatečná. „Mluvil jsem s několika starosty a spíš říkali, že jim propočty vychází tak, že budou muset na školy doplácet. Uvidíme, kdo bude ochoten a kdo ne. O řadě věcí bude muset rozhodovat zastupitelstvo,“ řekl HN prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Na zřizovatele však přechází nejen financování nepedagogů, ale také pomůcek, učebnic či dalšího vzdělávání pedagogů – tedy takzvané ostatní neinvestiční výdaje. Asociace ředitelů základních škol se už dříve postavila ostře proti. Je pro ně nepřijatelné, aby zřizovatelé takto zasahovali do věcí, které se přímo týkají výuky. 

„Stát tím ztrácí jednu z posledních možností, jak ovlivnit kvalitu vzdělávání. Zároveň je ohrožen rovný přístup ke vzdělávání,“ upozorňuje Zajíc. Jak to bude fungovat a zda budou zřizovatelé ochotní za toto platit, podle něj ukáže až praxe. Nejvíce se obávají, že narazí s žádostmi o další vzdělávání pedagogů.

Podle programového ředitele vzdělávací organizace EDUin Miroslava Hřebeckého se tím porušuje princip, že stát má garantovat veřejnou službu. „Není to úklid budovy, která je obce. Přímo se to týká výuky. Vysvětlovat některým zřizovatelům, kteří školství vůbec nerozumí, že je potřeba koupit nové učebnice, může být složité,“ upozorňuje Hřebecký.

Ministerstvo školství naopak nevěří, že by zřizovatelé na škole chtěli šetřit, protože je to pro ně často důležitá „výkladní skříň“ obce.

Ředitelé se obávají, že problémy nastanou v případě slučování základních a mateřských škol. „Ano, v mnoha případech to už funguje, ale tam, kde k tomu dosud nepřistoupili, by to mohlo být legislativně náročné, školy se obávají, že jim přibude administrativa,“ říká Zajíc. A problém vidí i ve specializovaných základních nebo mateřských školách. „Zůstane při sloučení zachována třeba Montessori specializace? To zatím nevíme,“ popisuje. 

Školy se v následujícím roce budou muset „poprat“ také s další novinkou. Vláda ve středu schválila novou vyhlášku o školním stravování - do roka by se tak ve všech jídelnách mělo vařit zdravěji. Podle ministerstva zdravotnictví jde o největší změnu ve školním stravování za více než třicet let. Cílem novely je přiblížit jídlo ve školních jídelnách současným výživovým doporučením, zvýšit kvalitu i pestrost jídelníčků a omezit nadměrný příjem soli, přidaného cukru a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Kritici se obávají, že to bude drahé anebo že děti budou jídlo vracet, protože na zdravější pokrmy nejsou zvyklé.