Sedmdesát procent českých firem stále ještě nepoužívá umělou inteligenci, i když většina z nich to do tří let plánuje napravit. Ukázal to nedávný průzkum mezi členy Hospodářské komory. Kromě toho z něj vyplynulo, že zájem o využívání AI nástrojů mají zejména střední a velké firmy. Technologie by přitom měla zajímat i ty malé, protože jim pomůže vyřešit nedostatek pracovní síly a výrazně urychlit růst.

„V Česku bohužel hodně firem přešlapuje a čeká, až budou umělou inteligenci používat ostatní. Jenže ve chvíli, kdy vás předběhne konkurence, už může být pozdě,“ okomentoval to jednatel společnosti AI Excellence Vojtěch Komenda na srpnové debatě Hospodářských novin o využití umělé inteligence v byznysu.

Další z diskutujících, zakladatel společnosti Textie AI Richard Vrba, poukázal na to, že české firmy často nemají kvalitní data ani zautomatizované základní procesy, protože nezačaly už před lety s automatizací. „Teď si mnozí myslí, že to nějak zázračně vyřeší umělou inteligencí, ale tak to nefunguje. Musí začít stavět na dobrých datech,“ zdůraznil Vrba.

Varoval také před situací, kdy firma umělou inteligenci nepoužívá a začnou s tím na vlastní pěst její zaměstnanci, což je nesystematické a rizikové.

Agenti, kteří vytváří agenty

Pokud v Česku pracuje s umělou inteligencí jen třicet procent firem, je to už samo o sobě malé číslo. Další otázkou ovšem je, jak konkrétně tyto firmy AI nástroje používají. „Není to jen o tom, že si koupíte licenci ChatGPT a zařídíte si dva sdílené účty,“ upozornil Komenda.

Umělou inteligenci je podle něj potřeba implementovat postupnými kroky a směřovat ke stále složitějším řešením. První fázi, kdy si lidé hrají s chatbotem, už by firmy měly mít v ideálním případě za sebou. Po ní přijde vytváření asistentů či agentů, kteří obrazně řečeno dávají AI ruce. Následuje zapojení do multiagentů, případně jejich hierarchizace, kdy už je možné třeba úkolovat AI personálního ředitele, aby sám definoval a vytvářel další potřebné agenty.

Pokročilé zapojení AI nástrojů může být ve výsledku přínosné nejen pro firmu samotnou, ale i pro společnost. „Například s firmou Garnet Investment, která se pohybuje v oblasti nemovitostí, jsme společně dali dohromady řešení, které používá AI k vyhledávání a analýze příležitostí pro dostupnější bydlení,“ uvedl Komenda.

AI jako CEO? Ne že by to nešlo…

Na druhou stranu existuje riziko, že se firma vrhne do používání umělé inteligence bez rozmyslu a nakonec se jí to nevyplatí. Studie americké univerzity MIT přišla se zjištěním, že až 95 procent investic do generativní AI nepřináší firmám rapidní růst tržeb.

Jiří Fiala, managing partner společnosti Indigi Labs, to v debatě HN zdůvodnil tím, že většina firem neumí s umělou inteligencí zacházet správně. „I když firma tvrdí, že má implementovanou generativní umělou inteligenci, tak to jen zhruba v pěti až deseti procentech případů přináší nějaké výsledky,“ potvrdil Fiala. Alfou a omegou je podle něj volba správných způsobů využití: „V každé firmě existují desítky, někde i stovky příležitostí, kde a jak umělou inteligenci zapojit. Nestačí začít s tou první, která vás napadne,“ podotkl Fiala.

Proto se úspěšná implementace AI neobejde bez náročného promýšlení jejího využití. „Umělá inteligence není software, který si koupíte a používáte. Všechny AI firmy nejdřív posílají do firem inženýry, kteří nad jejím využitím přemýšlejí,“ připomněl Fiala.

Zásadní je také umět agenty správně úkolovat a dávat jim efektivní instrukce. „Já mám svého AI doppelgängera (dvojníka – pozn. red.), který za mě řeší sociální média, maily a LinkedIn. Je nakrmený mými informacemi a já ho jen občas kontroluji,“ prozradil Fiala. Koneckonců, na druhé straně komunikace je také často chatbot. Virtuální asistenti tak mezi sebou vyřeší velkou část úvodní komunikace, vytřídí kontakty a k živému jednání se už dostanou jen témata, která by mohla být pro obě strany užitečná.

Zda se tento způsob komunikace v budoucnu stane standardem, není jisté. Komenda se k němu zatím staví spíše skepticky. „Byznys by měli dělat lidé s lidmi,“ prohlásil v debatě. Umí si sice technicky představit i AI agenta v roli generálního ředitele firmy, v praxi ale pochybuje o tom, že by šlo zajistit, aby virtuální šéf řídil firmu v souladu s vůlí zakladatele.

Malá firma, velký přínos

Ze zmíněného průzkumu Hospodářské komory mimo jiné vyplývá, že více než 40 procent malých podniků v Česku o využití AI ani neuvažuje. To ale neznamená, že by umělá inteligence měla přínos jen pro střední a velké firmy. „Největší zásah naopak vidí malé firmy, protože ty dokážou jednoduše implementovat další a další agenty,“ řekl v debatě Vrba a dodal, že překážkou není ani výše vstupní investice: „Troufnu si říct, že umělá inteligence je pro malé firmy tím nejlevnějším, co si v rámci inovací mohou pořídit.“

Malé firmy se často potýkají s nedostatkem zaměstnanců a potřebují se prosadit na trhu v konkurenci velkých hráčů. „Umělá inteligence jim to umožní i s malým týmem lidí,“ dodal Vrba. Oproti velkým firmám mají ty malé navíc velkou výhodu ve své flexibilitě a rychlosti rozhodování. Zatímco u velkých společností je časově i organizačně náročné změnit způsob jejich fungování, malému podniku stačí nasadit pár specializovaných AI agentů, aby firma zefektivnila své fungování a začala významným způsobem růst.

Partnery debaty jsou AI Excellence, Textie AI a Indigi Labs.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam