Česká národní banka ponechala na zasedání v srpnu sazby opět beze změny na úrovni 3,5 procenta. Při pohledu na data z ekonomiky posledních pár měsíců se však nelze ubránit otázce, zda by neměly být vyšší. Proč? 

Inflační obrázek připomíná roky 2018–2019, kdy se tvořilo inflační podhoubí pro výbuch, který posléze následoval. Kumulativní jádrová inflace za květen, červen a červenec (1,45 %) letošního roku dosáhla stejných hodnot jako ve stejných třech měsících roku 2019 (1,43 %). V letech 2018–19 se sazby po létech, kdy je ČNB předchozích více než pět let držela pod půl procentem, dostaly ke dvěma procentům, takže z tohoto pohledu se stávající sazby mohou zdát dostatečně vysoké. Z bližšího pohledu tomu však tak být již nemusí.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Potřebují být sazby ČNB vyšší než 3,5 procenta?
  • Jaký význam má srovnání jádrové inflace s lety 2018–2019?
  • Jak služby a růst mezd ovlivňují současnou inflaci?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.