Instituci chce rektorka dávat stále větší mezinárodní rozměr. „Jedním z našich klíčových zahraničních partnerů je St Antony’s College na Univerzitě v Oxfordu, kde jsem sama studovala. Každý rok tam pořádáme letní školu, letos na téma společenského dopadu podnikání, včetně sociálně orientovaného podnikání v krizových situacích, jako například aktuálně na Ukrajině,“ říká v rozhovoru.
V čele Newton University stojíte dva roky. Jak se za tu dobu škola proměnila a jaké výzvy má před sebou?
Pro nás je v tuto chvíli klíčová internacionalizace. Chceme studentům přinést to nejlepší ze světové vědy i životních zkušeností a zároveň jim nabídnout co nejvíc možností, jak vycestovat do světa v rámci studia i po něm.
V současné době například otevíráme nový magisterský program, který bude kompletně vyučovaný v angličtině. Na výuku angličtiny klademe důraz ve všech našich oborech, abychom mohli spolupracovat s mezinárodními partnery. Teď k tomu navíc rozšiřujeme i studium, které je výlučně v angličtině, takže v něm studenti nepřijdou vůbec do kontaktu s češtinou. Je to příležitost pro studenty ze zahraničí nebo expaty, kteří česky nemluví.
Vzdělání jako restart: Proč čím dál víc rodičů míří zpět na vysokou školu
Kolik takových nečesky mluvících studentů aktuálně máte?
V současné době asi pět až deset procent, ale rádi bychom tento poměr během následujících pěti let navýšili a dostali se tak na čtvrtinu všech našich studentů. Nejde ale jen o cizince. Vidíme, že poptávka po výuce v angličtině roste i mezi českými studenty.
Anna Plechatá Krausová
Vystudovala politologii a sociologii, doktorát z filozofie získala na Oxfordské univerzitě.
Zabývá se sociologickým a politologickým výzkumem od řízení politických rizik až po migraci, multikulturalismus nebo politiku v Evropě a Latinské Americe.
Od roku 2020 působila na Newton University jako prorektorka pro zahraniční vztahy.
Od roku 2023 je rektorkou Newton University, na této pozici vystřídala Jana Mojžíše, který stál v čele školy 12 let.
Jak se jejich vztah ke studiu cizích jazyků mění v důsledku používání stále pokročilejších překladačů a AI tlumočníků?
Je to pochopitelně výhoda i velká hrozba. Někdy nám tyto technologie komunikaci ulehčují, ale tím nám berou kompetence, které si potřebujeme osvojit. Osobně si nedovedu představit, že by naši studenti v budoucnu jeli do zahraničí uzavřít nějaký velký obchod a komunikovali přitom prostřednictvím umělé inteligence. Na druhou stranu je ale díky těmto nástrojům možné dostat se na další trhy v zemích, kde se mluví nejrůznějšími jazyky.
Jak s umělou inteligencí pracujete přímo ve výuce a jak ji při studiu používají vaši studenti?
Mohu uvést příklad z vlastní výuky, kde používám umělou inteligenci k diskusi s autory. ChatGPT mi umožňuje nahrát do aplikace celé knihy a potom vést konverzaci s jejich autorem. Používám to v politologii a úvodu do společenských věd, kde si se studenty modelujeme různé situace a ptáme se umělé inteligence, co by na to řekl Machiavelli, jak by argumentoval Platón a podobně. Samozřejmě se pak snažíme také dohledat a verifikovat, zda to daný autor skutečně napsal. Ale pomůže nám to ulehčit a zrychlit porozumění danému textu.
Studenti se také musí připravit na to, že s umělou inteligencí budou fungovat ve své profesi. Jaké schopnosti k tomu podle vás potřebují?
Jsou to dva sety dovedností. Jeden z nich zahrnuje práci s velkými jazykovými modely, promptování a obecně schopnost dostat z toho modelu to, co potřebuji, ať už je to výpočet v Excelu nebo korektura angličtiny.
Druhý set dovedností se týká osobnostních předpokladů, které budou v éře umělé inteligence a v rychle se měnícím světě stále důležitější. Patří k nim soběstačnost, agilita, flexibilita nebo odolnost. Umělá inteligence přináší obrovský zvrat ve fungování trhu práce, ale nikdy nenahradí třeba vztahy, empatii. To jsou přesně dovednosti, které se snažíme v našich studentech rozvíjet, a děláme to i mimo tradiční výuku v aule.
Jak to konkrétně vypadá, když studenty učíte odolnosti? A co vlastně odolnost ve vašem pojetí znamená?
Dlouho se předpokládalo, že odolnost je součástí genetické výbavy, se kterou se člověk narodí. Teprve v poslední době se ale začíná ve vědecké oblasti zjišťovat, jak vlastně odolnost vzniká a jak se dá trénovat. My se tomu věnujeme například v rámci výcviku Extreme Management Training, který neprobíhá v učebnách, ale v přírodě. Studenti se tam vystavují stresovým situacím, samozřejmě pod kontrolou zkušených pedagogů, kteří umějí takové situace správně nastavit.
Newton University
Soukromá vysoká škola neuniverzitního typu se zaměřením na podnikání a management byla založena v roce 2004 pod názvem Newton College, a. s.
Nabízí studium bakalářských, navazujících magisterských a specializačních programů v Praze, v Brně a v Bratislavě.
Studium probíhá v českém nebo anglickém jazyce, některé studijní programy jsou výlučně v angličtině.
Newton klade důraz na výuku v malých skupinkách, mezinárodní zaměření, silné propojení s praxí a osobnostní rozvoj studentů.
O jaké stresové situace jde?
Studenti jsou například rozděleni do týmů, každý tým někdo vede a musí zvládnout určitou zátěž, podobně jako při armádním výcviku. Trénují fyzickou, ale také psychickou odolnost, mají třeba nedostatek spánku a jídla a přitom musí vyřešit úkol, který vyžaduje soustředění. Myslím, že pro současnou mladou generaci je velmi důležité naučit se zvládat stres, který ji v pracovním životě rozhodně čeká.
Co je z vaší zkušenosti pro generaci Z charakteristické?
Studie potvrzují, že zástupci generace Z se potýkají se stále rostoucí hladinou stresu. Vidíme to i v našich učebnách. Stresory jsou ale jiné, než jaké jsme znali z minulosti. Mladí jsou hodně ovlivněni používáním sociálních sítích, působí na ně dopamin a mají stále nižší schopnost udržet pozornost. To nás nutí přizpůsobovat výuku, dělat ji kratší a atraktivnější.
Zároveň ale jako vzdělávací instituce chceme proti tomuto trendu jít a vystavovat studenty i náročným situacím, například na výcviku, který jsem zmiňovala. Tam mimochodem mají možnost vložit hned na začátku svůj telefon do zalepené obálky a několik dní ho nepoužívat. Mají ho s sebou pro případ nouze, ale vyzkouší si fungovat bez něj.
Někteří mladí lidé jsou velmi úspěšní v podnikání i bez vysokoškolského vzdělání. Tvrdí, že k úspěchu nepotřebují studium, ale flexibilitu a praxi. Co na tento trend říkáte?
Myslím si, že je to reakce na to, že vzdělávací instituce dříve neuměly dobře učit podnikatelské dovednosti. Byly postavené na vědeckém bádání a předávání znalostí dalším akademikům, což samozřejmě musí dělat i nadále, to je jejich funkce. My se ale soustřeďujeme na to, abychom předávání znalostí kombinovali s výukou dovedností. Ty si člověk opravdu může osvojit i v praxi. Na druhou stranu ale vidíme, že nejúspěšnější podnikatelé vysokoškolské tituly většinou mají, protože ke správnému rozhodování jim pouhé praktické dovednosti nestačí. Obzvlášť důležité je to v současné éře umělé inteligence, kdy musíme umět ověřovat informace, abychom rozpoznali, kdy si AI nástroje vymýšlí. K tomu je potřeba mít určitou znalostní bázi.
Jak je studium na Newton University nákladné a jaké mají studenti možnosti financování?
Školné se liší program od programu, záleží na úrovni výuky a také na tom, v jakém jazyce studium probíhá (programy vyučované v angličtině jsou dražší). S financováním může pomoci stipendijní program Global Changemaker Scholarship, který je určen zahraničním studentům, kteří během studia realizují nějaký projekt navázaný na cíle udržitelného rozvoje OSN. Nebo klasické prospěchové stipendium, případně sociální či ubytovací stipendium, které uděluje stát.
Text vznikl ve spolupráci s Newton University.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist