Developeři velkých fotovoltaických elektráren v Evropě mívají problém získat od bank peníze na financování jejich výstavby. U těchto investic se totiž těžko počítá návratnost. Provozní podpora z dotací už je pro nové projekty zpravidla minulostí. A ceny elektřiny jsou v době, kdy solární elektrárny nejvíce vyrábí, často nízko, někdy i v záporu.
Existuje ale způsob, jak si mohou developeři investiční návratnost zajistit, pomáhají jim takzvané PPA (power purchase agreement) projekty. Jde o dlouhodobé smlouvy mezi výrobcem (investorem) a odběratelem (typicky velkým průmyslovým podnikem nebo obchodníkem s elektřinou). V nich se dohodnou na ceně elektřiny na následujících několik let, díky čemuž oba získají jistotu, že bude stabilní.
Ve Švédsku se do takového projektu pustil módní řetězec H&M, pro který vznikla největší solární elektrárna v této severské zemi. Je takřka dvakrát větší než ta největší v Česku, kterou provozuje společnost ČEZ v Ralsku, jež má výkon necelých 56 MWp.
Několik PPA projektů už je i v Česku a další se připravují. Mezi nimi i ty velké. „Tahouny jsou hlavně nadnárodní společnosti, zejména z oborů automotive, telekomunikace a pivovarnictví,“ říká Jan Srna, manažer společnosti Enery, která v tuzemsku i v zahraničí tyto projekty buduje.
Co se dočtete dál
- Jakým způsobem fungují PPA projekty.
- Jak si elektřinu posílají přes hranice. A posílají ji vůbec?
- Příklady firem, které je v Česku už využívají.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.