Liberecký kraj zvažuje výstavbu velké fotovoltaické elektrárny na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Mohla by z ní být největší elektrárna tohoto druhu v Česku. Kraj si k tomu nechal zpracovat studii od Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. „Preferujeme variantu výstavby elektrárny s předpokládaným objemem výroby elektrické energie zhruba 100 000 megawattů ročně, což je zhruba dvojnásobek spotřeby elektrické energie libereckého krajského úřadu a jeho příspěvkových organizací,“ sdělil HN Zbyněk Miklík, náměstek hejtmana pro resort ekonomiky a investic. Kraj si od elektrárny slibuje energetickou soběstačnost.
Krajští zastupitelé budou v úterý posuzovat tři varianty výstavby. Maximální varianta počítá s instalovaným výkonem bezmála 104 megawattů (MW) a zastavěním celé plochy letiště. Po Líních u Plzně, kde by mohla vyrůst gigafactory, tedy továrna na baterie, by tak mohlo jít o další letiště, jež by muselo ukončit svůj provoz. Nicméně pro Ralsko existuje i varianta, která by umožnila zachovat letecké využití, a to za předpokladu, že by fotovoltaická elektrárna měla instalovaný výkon jen kolem 67 MW. I tak by ale byla největší v zemi.
„Rádi bychom, aby všechny projekty, které se v Ralsku dělají, minimálně ovlivnily místní život. Občané nejsou nadšení ani z možného návratu armády, ani z plné fotovoltaiky. Nabídneme pozemky na směnu a zkusíme s krajem jednat o tom, že bychom jejich záměr rozdělili do tří menších, ať už třeba na území Ralska, nebo okolních měst,“ řekl ČTK starosta Miloslav Tůma (ANO). Upozornil navíc, že výstavba solární elektrárny na letišti by si vyžádala i změnu územního plánu, který v současné podobě počítá s využitím plochy jen pro sport a rekreaci.
Čínské embargo na fotovoltaiku může být pro evropské výrobce likvidační, říká Regner z Maliny
Způsob výstavby a provozu elektrárny kraj zatím zvažuje. „Nabízí se realizace celého projektu externím subjektem v režimu navrhni, postav a provozuj. V tom případě by byl Liberecký kraj investorem, ovšem následně by fotovoltaiku pronajal provozovateli, který by zajistil provoz i z pohledu legislativních povinností. Současně bychom v rámci smlouvy s provozovatelem dohodli výhodné podmínky v cenách elektrické energie pro kraj a jeho zřizované příspěvkové organizace,“ pospal Miklík.
Projekt má podle něj velmi příznivou návratnost investice do deseti let. Jednalo by se o investici ve výši až tří miliard korun. „Záleží na finální variantě velikosti fotovoltaiky. Pro financování bychom využili úvěr,“ dodal náměstek.
Areál v Ralsku o rozloze 300 hektarů převzal kraj v roce 2007 od státu. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991, od té doby na 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla. Plocha se podle vedení Libereckého kraje nabízí k energetickému využití, zvláště nyní během energetické krize. První záměry na zastavění letištní plochy solárními panely se objevily už před 15 lety, v době, kdy podobné projekty zažívaly boom díky vysokým výkupním cenám elektřiny. Ze záměru ale tehdy sešlo.
O letiště projevilo loni na jaře zájem ministerstvo obrany, využít ho chtělo pro občasná cvičení armády, a vrátit by se proto mělo Vojenským lesům a statkům. Místní ale proti návratu armády sepsali petici, pod kterou se podepsalo přes 1290 lidí. „Ani my si nemyslíme, že by bylo ideálním řešením vrátit letiště Vojenským lesům a čekat, jak bude v budoucnu využité,“ řekl již dříve ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj navíc rozhodně odmítá případný bezúplatný převod území, do jehož vyčištění investoval miliony korun.
V bývalém vojenském prostoru už velká solární elektrárna stojí. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem bezmála 56 MW vyrostla v roce 2010 na pěti lokalitách v oblasti Ralska a Mimoně a dnes je provozuje skupina ČEZ. Podle firmy jde v Česku o jedno z nejvhodnějších míst pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Tůma ovšem tvrdí, že v lokalitě je v plánu další projekt, kraj tak bude muset řešit napojení plánované elektrárny v Hradčanech do distribuční soustavy. „Kapacity jsou vyčerpané,“ upozornil.
Záměr počítá s využitím získané elektřiny v kraji. Elektrárnu je podle vyjádření ČEZ možné napojit do rozvodny v Novinách Pod Ralskem, dobudovat bude ale nutné zhruba osm kilometrů vedení vysokého napětí. „Elektrárna by byla schopná vyrobit dvakrát víc energie, než kolik úřad a naše organizace ročně spotřebují,“ poznamenal Půta. Pokud kraj a jeho organizace nebudou ve slunných dnech schopné energii spotřebovat, počítá se s využitím přebytků pro výrobu vodíku pomocí elektrolýzy vody. Náklady na vybudování elektrárny studie odhaduje na 2,1 až 2,9 miliardy korun s návratností investice zhruba za devět let.
