Spolu slibuje domácnostem energie za nula korun. Háček je v tom, že jenom některým a nula znamená polovinu ceny

Energie zdarma bude znít mnoha domácnostem lákavě. Současné vládní uskupení v koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) ji slibuje ve chvílích nadbytku elektřiny v síti, kdy ji musí nákladně a neekologicky vyrovnávat. Experti však upozorňují, že i když je v takových chvílích energie nadbytek, její poskytování zdarma tak jednoduché nebude.

Návrh v podobě takzvaných nulových tarifů pro domácnosti představil jako součást volebního programu ministr životního prostředí za KDU-ČSL Petr Hladík. Chce je zavést pro dobu, kdy zejména obnovitelné zdroje energie, jako jsou soláry nebo větrné elektrárny, dodávají do sítě nadbytek energie, aniž by o ni spotřebitelé měli zájem. Cena pak jde i do záporných hodnot. „Potřebujeme do reálného života dostat flexibilitu, proto chceme v dobách přebytku zavést tyto nulové tarify, ovšem pouze pro domácnosti, ne pro firmy nebo pro ukládání energie do baterií,“ popsal Hladík.

Nulová by však byla jen takzvaná silová část ceny za elektřinu, tedy za vlastní energii. Cena za přenos by zůstala stejná. Obě složky jsou dnes v závislosti na tarifu prakticky stejné nebo velmi podobné, takže ve výsledku by se cena za odebranou energii snížila asi na polovinu. Roční úspora pro domácnost by přesto mohla být stovky až nižší tisíce korun.

Grafika uvnitř

Ceny elektřiny byly během výpadku extrémní a některé firmy by je nemusely ustát. Zahladí potíže vyhlášený nouzový stav?

8. 7. 2025 ▪ 5 min. čtení

Využívat nulový tarif by navíc nemohly všechny rodiny. Energie zdarma by doputovala pouze k domácnostem vybaveným takzvanými chytrými elektroměry, které by dokázaly rozpoznat, že mají přepnout na nulovou cenu. „Chytré elektroměry jsou budoucnost, současné analogové musí skončit,“ vysvětlil Hladík s tím, že stát už má nachystané prostředky z evropských fondů na jejich výměnu. 

Na tyto měřiče by pak musely být v domácnostech napojené takzvané chytré přístroje, které dokážou programově řídit spotřebu energie. Byly by to například bojlery na ohřev vody, pračky nebo myčky, vybavené technologií, která jim umožní komunikovat s měřáky. Zařízení vybavená podobným softwarem už dnes na trhu jsou. „Do bojlerů v domácnostech lze uložit až dva gigawatty výkonu,“ uvedl Hladík.

Podobně „chytře“ by se pak podle něj mohli chovat i členové domácnosti. „Pokud budou mít o tuto nabídku zájem, mohou přesunout praní, žehlení nebo vaření na čas, kdy ušetří část výdajů za elektřinu,“ uvedl ministr pro HN s tím, že je reálné zavést nulové tarify od roku 2027.

Zatím není jasné, jak by nulový tarif vypadal v praxi. „Neznamená to že by dodavatelé dávali elektřinu zadarmo ze svého, jde o využití přebytečné elektřiny na trhu. Přesné legislativní uchopení a parametry představíme během přípravy novely energetického zákona,“ vysvětlil ministr. 

Podle Hladíka by stát takto dokázal vyrovnávat přebytky v přenosové soustavě, do jejíž stabilizace musí ročně nalít miliardy korun. Oslovení experti však jeho nadšení mírní. „Smysl to mít může, ale je to pořád jen malý drobeček v celku,“ uvedl pro HN jednatel poradenské společnosti Invicta Bohemica Jan Vondráš. Připomněl, že celková roční spotřeba elektřiny v Česku je 58 TWh, z toho na domácnosti připadá asi čtvrtina. „A i z toho by šla do nulových tarifů jenom malá část dílku. Nějaký význam to mít může, ale problém se spotřebou takhle řešit nejde,“ míní Vondráš.

Spolek Realistická energetika a ekologie pak upozorňuje, že podobný systém už tady fungoval pod označením noční proud, kdy se lidem přepínaly tarify ve špičce a mimo ni. A podle toho se spínaly například zmíněné bojlery. Dnes má obdobu v režimu takzvaného nízkého tarifu, kdy se spotřebiče spínají hromadným dálkovým ovládáním (HDO). „Tohle je jen politická snaha zdůvodnit existenci obnovitelných zdrojů a poplatků za ně,“ řekl mluvčí spolku Milan Smutný.