Jednou z největších výzev bude zajistit, aby lidé nevnímali drony jako ohrožující element

Za několik let by mohlo být běžné, že budou nad našimi hlavami létat drony s balíky nebo zdravotnickým materiálem. Už nyní se Česko zařazuje mezi první členské státy Evropské unie, které aktivně pracují na zavádění jednotného evropského systému řízení bezpilotního provozu, U‑space. Jeho centrálním mozkem bude technologie od společnosti UpVision, jež patří do divize CSG Aerospace globální průmyslově‑technologické skupiny Czechoslovak Group. Ředitel UpVision Štěpán Alexa prozrazuje, jak blízko jsme běžnému doručování zásilek drony a zda nás čeká boj o vzdušný prostor mezi komerčními firmami.

Evropský systém řízení bezpilotních letadel by měl v Česku startovat v roce 2027. Jak bude vzdušný prostor pro drony vypadat v praxi?

Hlavní přínos a princip fungování systému U‑space spočívá v zavedení sítě řízených vzdušných prostorů, které umožní rozsáhlejší provoz dronů. Na rozdíl od tradičního letectví, kde provoz koordinuje letecký dispečer, bude v těchto zónách klíčové funkce zajišťovat automatizovaný systém. Takových vzdušných prostorů, které bude možné spravovat, vznikne mnoho. Provozovat je budou různé subjekty, které budou udělovat přístup do prostoru jednotlivým provozovatelům dronů.

Kolik takovýchto prostorů v Česku bude?

Mohou jich být desítky, možná i více. Limity nebudou technické, ale byznysové. Vznikne jich tolik, kolik poskytovatelů bude schopno jejich provoz financovat prostřednictvím komerčního využití.

Odehraje se v budoucnu boj o vzdušný prostor mezi komerčními firmami?

Určitě ano, a já sám jsem zvědavý, jak to bude probíhat. Jednou z klíčových výzev, které čekají regulátory i poskytovatele služeb, bude nastavení férového systému plánování a alokace vzdušného prostoru. Měl by být zachován rozumný přístup pro všechny provozovatele, aby nedocházelo k situacím, kdy si prostor trvale vybookuje jeden subjekt a ostatní nebudou mít možnost jej využívat.

Centrálním mozkem U‑space bude vaše technologie Common Information Service (CIS). Co všechno sleduje a koordinuje?

CIS zajišťuje, že všichni účastníci U‑Space mají digitální přístup k potřebným provozním informacím pro bezpečný provoz bezpilotních systémů, včetně poskytovatelů služeb U‑Space, poskytovatelů služeb řízení letového provozu, provozovatelů dronů a podobně. CIS poskytuje informace o dění ve vzdušném prostoru – jaký je v něm provoz, jak je strukturován a jaká jsou příslušná pravidla. Je možné si ho představit jako systém, který zjednodušuje správu vzdušného prostoru pro U‑Space a současně zajišťuje výchozí podmínky pro zjednodušení přístupu do vzdušného prostoru operátorům bezpilotních systémů. CIS umožňuje také sdílení dat o pilotovaném i bezpilotním provozu mezi jednotlivými subjekty, notifikacích, zónách a poskytuje informace o poskytovatelích U‑Space služeb.

Můžete to vysvětlit na příkladu konkrétního dronu, který vstoupí do U‑space?

Představme si situaci, kdy máme řízený vzdušný prostor, například v okolí letiště Praha‑Ruzyně, který spravuje Řízení letového provozu. V tomto prostoru chce operátor dronu realizovat letovou misi. Dnes by musel relativně složitě vyřizovat a spravovat potřebné povolení, což vyžaduje čas a peníze. Místo toho v aplikaci vytvoří požadavek na provoz formou letového plánu – kdy, kam a čím chce letět, jaká povolení už má k dispozici a jaké má provozní zkušenosti. Systém automaticky rozpozná, jaké podmínky je třeba splnit pro uskutečnění plánovaného letu, do jaké míry je zadaný požadavek splňuje a případně upozorní na provozní rizika a nesoulad.

V jednodušším případě může být požadavek automaticky schválen a prostor pro let alokován. Ve složitějších případech systém postoupí žádost k ručnímu schválení pracovníkovi Řízení letového provozu nebo dalším subjektům. S rostoucím využitím vzdušného prostoru pak roste i hodnota tohoto nástroje pro uživatele.

Mohl byste mi ukázat na příkladu, jak v CIS pomáhá AI?

Například při zpracování dat o provozu dronů z palubních vysílačů umožňuje korelovat informace, které přicházejí v rámci datového záznamu od globálního navigačního satelitního systému. Když by někdo například začal podsouvat falešná data o poloze dronu, což je určitý typ kybernetického útoku, je AI v systému schopná nesrovnalosti v reálném čase detekovat. Zjistí, že to, co dostává na vstupu, nesedí z hlediska časové značky, případně lokalizace, a upozorní uživatele na podezřelý datový tok.

Jak blízko jsme běžnému doručování zásilek drony?

Odhadoval bych to na dva až tři roky, kdy začnou vznikat první reálné projekty. Implementace CIS by měla být dostupná ve druhém čtvrtletí příštího roku. V momentě, kdy bude možné se na něj připojit, bude to pro poskytovatele služeb U‑Space, operátorům dronů, mnohem jednodušší a budou moci začít připravovat své služby.

Jaká oblast má největší potenciál pro komerční využití dronů? Jaká se otevře jako první?

Rozlišil bych mezi tím, co se otevře jako první, a tím, kde se skrývá největší potenciál. Co se již začíná rozbíhat, jsou aplikace s nejmenším rizikem, kdy létáte nad pozemky, kde pod vámi nejsou lidé nebo zástavba. Příkladem je chytré zemědělství. Pokud jde o nejzajímavější potenciál, za mě je to jednoznačně e‑commerce, dodávky zboží přímo koncovým zákazníkům. Místo aut, kol nebo elektrokoloběžek by mohly ve velkém měřítku létat drony, které budou přepravovat zejména lehčí zásilky do tří kilogramů. Technologie umožňuje i transport těžších balíků, takže prostor pro rozvoj je značný.

Upřímně si nedokážu představit to množství „krabiček“ ve vzduchu, tedy dronů, které budou běžně přepravovat zásilky a létat nad našimi hlavami. A k tomu ještě vizi, že v budoucnu by mohly drony fungovat jako taxi pro lidi. Jak vzdálená realita to je?

Upřímně doufám, že taková budoucnost není až tak vzdálená. Letecká mobilita má obrovský potenciál. Představte si člověka se sníženou pohyblivostí, který potřebuje navštívit lékaře, nakoupit nebo se dostat na jiné místo, zejména v odlehlejších lokalitách mimo město. Služba, která by fungovala podobně jako taxi nebo jako cenově dostupná alternativa k osobnímu autu, má velký potenciál.

V jakých zdravotnických oblastech vidíte největší potenciál dronů?

První je zefektivnění logistiky medicínských vzorků. Dnes společnosti, které zajišťují jejich svoz, objíždějí odběrná místa autem, sbírají vzorky a následně je hromadně přepravují do laboratoře. Tam se často sejde velké množství materiálu najednou. Díky nasazení dronů by vzorky mohly být doručovány přímo z jednotlivých odběrných míst průběžně. Drony by navíc mohly doručovat vzorky, které je nutné přivézt v co nejkratším čase.

Druhá se týká záchrany života, například při přírodních katastrofách. Dron může okamžitě odstartovat z výchozího bodu a doručit potřebné vybavení, léky, injekce nebo jiné zdravotnické prostředky přímo na místo zásahu.

Letectví

Stáhněte si přílohu v PDF

Na čem dalším v UpVision pracujete?

Věnujeme se rozšířeným funkcionalitám CIS, které míří na oblast zabezpečení vzdušného provozu a kritické infrastruktury. Pracujeme na možnosti snadného připojení dalších senzorických sítí – zejména technologií pro detekci nekooperativního provozu, jako jsou radary, elektrooptické a radiofrekvenční senzory.

Na tomto řešení spolupracujeme s našimi sesterskými společnostmi, zejména s firmami Eldis Pardubice, Retia, Atrak, CS Soft. Řešení by mohlo poskytnout komplexní pohled na dění ve vzdušném prostoru. Nejenom to, co požaduje regulace, to znamená identifikovaný provoz pomocí palubních vysílačů, ale i provoz, který nemusí být identifikovaný nebo nemusí být spolupracující.

Zaměřujeme se také na dokončení platformy pro poskytování služeb U‑space. Naším cílem je stát se U‑Space Service Providerem, nejen v Česku, ale i v dalších zemích. Aplikaci testujeme tak, abychom ji ve chvíli, kdy bude připravené prostředí, mohli nabídnout průmyslu.

Jak bude vypadat vzdušný prostor za deset let?

Doufám, že budou nad našimi hlavami denně létat tisíce dronů a že budou vykonávat užitečné činnosti pro lidi – doručování zásilek, přepravu zdravotnického materiálu, zemědělské aplikace, bezpečnostní dohled. Doufám, že budou provozovány tak, že bude každý spokojený a veřejnost to nebude vnímat jako rušivý nebo ohrožující element. To vnímám jako největší výzvu zavedení této technologie.

Text vznikl ve spolupráci se společností UpVision.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letectví.