Místo psaní zákonů opravy výtahů či vyhazov. Propuštění úředníci chystají vlnu žalob, soudy jim vyhoví stále častěji

Zástupci nové vlády ve svých resortech krátce po nástupu do funkcí rozjeli rozsáhlé čistky, při kterých dostalo výpověď více než 300 lidí. Mazání celých sekcí, odborů i jednotlivých pozic zasáhlo nejvíce Úřad vlády, ministerstva financí, zahraničí, životního prostředí, průmyslu a obchodu nebo práce a sociálních věcí. A podle zjištění HN se dá očekávat, že velká část propuštěných úředníků se bude bránit u soudů. 

Podobných případů už přitom česká justice rozhodovala desítky, přičemž větší vlna žalob se týkala hlavně nástupu první vlády Andreje Babiše v roce 2017. Tehdy byly bezprostředně po nástupu kabinetu na rozdíl od stávající situace zrušeny spíše desítky míst. 

Propuštění většinou u soudů argumentují tím, že jejich místa byla zrušena účelově jen proto, aby do nich nová vláda mohla dosadit své lidi. A úspěšných žalob v poslední době přibývá. 

„Máme signály, že lidé žaloby budou podávat, zejména z ministerstev zahraničí a životního prostředí, kde zásahy byly velké, ale i dalších,“ uvedla k aktuální situaci místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárka Homfray. Úředníci teď podle ní v souladu se služebním zákonem čekají na nabídku adekvátního jiného místa. Toho se ale často podle právničky nedočkají. Mnozí proto podají k nejvyššímu státnímu tajemníkovi ministerstva vnitra odvolání proti zrušení své pozice.

„To musí podat do 15 dnů. Jeho rozhodnutí padne do dvou měsíců a lhůta na podání žaloby je dva měsíce od doručení rozhodnutí o odvolání. Takže vlnu žalob očekáváme v létě nebo před létem,“ dodala právnička.

Konec po 26 letech služby

Jedněmi z těch, kteří se cítí propuštěni nespravedlivě, jsou právníci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a experti v oboru rodinného a dětského práva Adam Křístek a Daniel Hovorka. „Určitě s kolegou zvažujeme právní kroky, protože dopad to na nás bude mít tak jako tak. Máme za to, že rušení našich míst nebylo řádně zdůvodněné, ani projednané, podmínky podle zákona o státní službě nebyly naplněny,“ míní Hovorka. Na úřadě končí celý jeden odbor a řada expertů, kteří se zabývali rodinným právem a ochranou dětí.

Podobně je na tom ředitel čerstvě zrušeného odboru řízení resortních organizací na ministerstvu průmyslu a obchodu Lukáš Trsek a jeho spolupracovnice Jitka Nucová. „Právě s kolegyní jedeme z úřadu, do kterého – jak jsme zjistili – už ani nemáme přístup,“ popisuje.

Trsek vedl odbor, který podle jeho slov vznikl před šesti lety právě za působení tehdejšího i současného ministra Karla Havlíčka (ANO). „Tehdy se centralizovaly majetkové účasti po vzoru ministerstva financí, a nyní odbor rozpustili. Vzniká přitom nový útvar, jehož součástí jsou také majetkové účasti, ale tam už mě nechtějí,“ říká muž, který byl ve státní službě 26 let. Věnoval se dlouhodobě právě zakladatelské a akcionářské roli státu vůči státním podnikům a společnostem s majetkovou účastí státu.

Trsek pak popisuje i práci kolegyně Nucové, která měla na starosti výběrová řízení na šéfy státních firem. „I její pozice bylo zrušená bez náhrady. Na osmi stranách jí zdůvodnili, proč pro ni nemají místo a pak vyšel na stránkách ministerstva inzerát, že za vyšší plat shání člověka, který bude dělat výběrová řízení,“ podotýká úředník.

I on proto s kolegyní zvažuje právní kroky. „Nejdříve se musíme odvolat k nejvyššímu tajemníkovi ministerstva vnitra, a když budeme neúspěšní, tak zvážíme žaloby k soudu,“ řekl.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zruší podle ČTK celkem 41 úřednických míst. Končí některé stávající odbory či oddělení, nově naopak vznikne odbor implementace Národního plánu obnovy nebo odbor podpory energetiky.

Argumentace přes účelovost takzvané systemizace (vládou schválené přerozdělení úřednických míst) a následné dosazování vlastních lidí na pouze přejmenované posty ale není u soudu automatickou zárukou úspěchu. 

Místo legislativy výtahy

Ukazuje to například kauza někdejšího lidoveckého náměstka ministerstva zemědělství pro legislativu Jiřího Jirsy. Ten musel na postu skončit v roce 2017 poté, co jeho spolustraníka Mariana Jurečku v čele úřadu vystřídal nestraník za ANO Jiří Milek. V žalobě pak Jirsa poukazoval na to, že k jeho propuštění nebyl jiný důvod než politická příslušnost.

Aktuálně se Jirsa ke sporu nechtěl vyjadřovat. U soudu tento právník zažaloval jak systemizaci jako celek, tak svůj konkrétní případ, kdy mu jako adekvátní náhradní místo byla nabídnuta práce vedoucího správy budov. V ní měl zkušený legislativec namísto tvorby zákonů na starosti například autoprovoz nebo opravy výtahů.

Ani v jedné rovině ale Jirsa neuspěl. Žaloby na systemizaci jako celek soudy odmítly už v roce 2019 s odůvodněním, že nejsou povolané k obecnému posuzování vládních opatření. A jiný senát Nejvyššího správního soudu o rok později pravomocně odmítl i druhou Jirsovu žalobu – podle něj nedostatečně doložil, že by mu místo bylo zrušeno právě kvůli jeho politické příslušnosti. Nabídnutá náhradní pozice se navíc soudům zdála adekvátní.

Jirsa, který po studiích práv v Praze ještě v Belgii vystudoval magisterské studium se specializací na veřejnou správu, pak uspěl v konkurzu na místo v Agentuře EU pro duševní vlastnictví v Alicante ve Španělsku. Tam pracuje dodnes na místě vedoucího oddělení v oblasti klíčových přihlašovatelů ochranných známek.

Vláda škrtá přes 300 míst, nejvíce na svém vlastním úřadě. Právníci varují před obcházením služebního zákona

23. 12. 2025 ▪ 5 min. čtení

U soudu naopak uspěl další Jirsův stranický kolega, lékař a dnes poslanec Tom Phillip, který s nástupem staronového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) v roce 2017 přišel v tomto resortu o pozici náměstka. „Soud jsem vyhrál, ale nic nezískal, místo bylo stejně zrušeno. Úřady se mnou do žádného jednání na základě rozsudku nevstoupily a já se přiznám, že jsem je už nekontaktoval, měl jsem zajištěnou práci jinde,“ říká Phillip.

Dvojznačně dopadl bývalý náměstek ministerstva financí Ondřej Závodský, tedy nestraník, který kandidoval dvakrát neúspěšně za KDU-ČSL do sněmovny i Senátu. Ten přišel o místo v prosinci 2017 krátce po nástupu Aleny Schillerové. V žalobě, ve které napadl celý proces, ho Nejvyšší správní soud loni definitivně odmítl.

Závodský ale žaloval i rozhodnutí o ukončení vlastní státní služby, kde mu stejný soud před několika měsíci vyhověl. On sám po vyhazovu z ministerstva financí nastoupil v roce 2019 jako právník v Nadačním fondu proti korupci. Poslední čtyři roky po změně vlády je nově ve státní službě vedoucím oddělení sociálního podnikání na MPSV.

Jednoznačně úspěšná pak byla v mediálně známém případě bývalá konzulka Jana Chaloupková, která na ambasádě v Maroku upozornila na machinace při udělování víz. Kvůli své aktivitě byla z Maroka stažena a v roce 2019 úplně přišla o místo. Nakonec jí ale ministerstvo v souladu s posledním soudním verdiktem muselo práci znovu nabídnout.

Příznivý trend

Podle odborové právničky Šárky Homfray je však celkový trend soudního rozhodování, i přes některé případy odmítnutí, pro žalobce příznivý: „Soudní praxe se vyvíjí směrem, který je pro nás dobrý, jde to ale pomalu a trvá to roky.“

Nezávislost státních úředníků je přitom jedním z hlavních důvodů, proč Česko na základě tlaku z EU přijalo v roce 2014 služební zákon, který se ale nyní už třetí Babišova vláda snaží zrušit. „Jsem bytostně přesvědčený, že nezávislost státní správy je třeba proto, abychom měli prosperující stát. Stejně jako nezávislost médií. Úředníci jsou v první linii vůči politikům a je nutné, aby je mohli upozornit, co je funkční a co ne. Aby se nebáli, že druhý den po nějaké odporu skončí na dlažbě,“ míní jeden z českých úředníků působících ve strukturách EU, který si však nepřál být jmenován.

Fakt, že v zemi úředníci takovou jistotu nemají, považuje za vážný problém: „To, že stále nemáme pevně ukotvenou nezávislost státní správy, je jedním z důvodů, proč nás třeba baltské země, Slovinsko a Polsko v lecčems předběhly.“

Zda bude vláda na hrozící žaloby reagovat, není jasné. Tiskový odbor kabinetu na dotazy HN k případnému přehodnocení některých personálních kroků neodpověděl.