Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že jakýkoli útok USA na spojence NATO by znamenal konec „všeho“. Mluví o Grónsku a tím „vším“ má na mysli NATO a bezpečnostní řád vzniklý po druhé světové válce. Co když ale americká administrativa právě toho chce dosáhnout? Co když je hlavním záměrem ponížit malého, ale blízkého spojence a Evropanům ukázat, nakolik jsou na USA závislí?
Trumpův nápad koupit Grónsko od Dánska patří do jiné historické éry, kdy převládal koloniální světový řád. Grónsko přestalo být dánskou kolonií, kterou by Kodaň mohla prodat, již v roce 1953. Zákon o samosprávě z roku 2009 říká, že obyvatelé Grónska jsou národem s právem na sebeurčení podle mezinárodního práva. Již několik let je většina grónských politických stran pro nezávislost na Dánsku. Rozdíly v názorech se týkají rychlosti a povahy nezávislosti. Zákon o samosprávě stanoví, že plné suverenity lze dosáhnout po jednáních s Dánskem, ale ve skutečnosti by Kodaň nemohla v případě jednostranného vyhlášení nezávislosti Grónska dělat téměř nic. Pokud tedy USA skutečně chtějí získat větší kontrolu nad Grónskem, nejjednodušším způsobem by bylo, aby Gróňané nejprve vyhlásili nezávislost na Dánsku a poté USA převzaly některé role ve vztahu ke Grónsku, za které je dnes odpovědné Dánsko. Problémem však je, že to zřejmě není přáním přibližně 57 tisíc Gróňanů.
Co se dočtete dál
- Jaké skutečné bezpečnostní důvody USA uvádějí pro zájem o Grónsko?
- Jak se změní strategická hodnota Grónska s táním ledu a dostupností nerostných surovin?
- Jaké právní možnosti mají Gróňané na cestě k nezávislosti a jak by to mohly využít USA?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









