Albertov bez úvěru v řádu miliard nedostavíme

Jako jeden z prvních kroků ještě před svým nástupem do funkce urovnal vztahy s Masarykovou univerzitou, kterou naštvala bývalá rektorka Králíčková svými výroky o přesunutí dotačních peněz na výstavbu kampusu BioPharma Hub.

Jak to v současné chvíli vypadá s dostavbou kampusu Albertov?

Kampus Albertov je pro nás strategická investice a je třeba ji dokončit. Už teď je zřejmé, že to nebude možné bez dodatečných finančních zdrojů, včetně úvěru. O konkrétní výši je nyní předčasné mluvit, ale mám obavu, že se bude jednat bohužel o částku v řádu miliard. Bude záležet na tom, kolik se podaří v nejbližší době prostavět a jak se budou vyvíjet technické podmínky na stavbě. Se zástupci ministerstva školství o možnostech financování jednáme a budeme v tom pokračovat. Naším cílem je stavbu nezastavit a dovést ji do konce, ale řekněme si upřímně, že to bude znamenat vyšší nároky na rozpočet univerzity.

Zároveň se snažíme vést konstruktivní dialog i s ostatními veřejnými vysokými školami. Vztahy mezi Prahou a Brnem se v poslední době uklidnily a je v zájmu celého akademického prostředí, aby se otázky financování vysokého školství řešily věcně a ve spolupráci.

V tuto chvíli se tedy počítá se zpožděním asi dva roky?

Když to nestihneme do března 2028, tak to bude špatné. To stihnout prostě musíme.

Do dubna musí být hotová kolaudace.

Proč se stavba tak zkomplikovala? Mohla vaše předchůdkyně Milena Králíčková udělat něco lépe, nebo za to opravdu mohou archeologové a podzemní voda?

Myslím, že potíže, které se objevovaly, nebyly vyhodnocené úplně správně. Univerzita neinformovala ministerstvo o problémech, a když už je nahlásila, bylo pozdě. Komunikace univerzity nebyla úplně v pořádku. Neměli jsme realistický harmonogram.

Co dalšího byste dělal jinak než paní rektorka? Máte představu o směřování univerzity či konkrétních změnách?

Určitě ano. Chtěl bych změnit řízení univerzity jako celku. Aby bylo předvídatelné, srozumitelné a na fakultách byl klid. To si myslím, že je opravdu hrozně důležité. Pokud se objeví nějaký problém, tak ho jasně pojmenovat. Abychom věděli, že teď jsme na dně a musíme se od něj odrazit a jít nahoru. Nepojmenovat situaci s kampusem na Albertově takto jasně byla podle mě chyba. Takže určitě lepší komunikace uvnitř univerzity, to se pak věřím odrazí v dobrém i v komunikaci směrem ven.

A je naopak něco, na co byste chtěl navázat? V čem budete chtít pokračovat?

Navázat musí člověk na plno věcí. Nejde říct, že bylo doteď všechno špatně. Je to například internacionalizace, podpora excelentního výzkumu a snahy, byť ne úplně úspěšné, o modernizaci infrastruktury. Nové vedení musí dovést započaté projekty k úspěšnému konci. Napadá mě třeba ještě digitalizace.

Týká se to třeba i studentského systému SIS, na jehož digitalizaci už delší dobu pracujete?

Slíbil jsem, že se na tento projekt do prvních tří měsíců detailněji podíváme. Digitalizace je velmi důležitá, protože na univerzitě je hrozně moc informací, ale nejsou zpracované tak, aby se k nim člověk rychle dostal. Myslím si, že na to mám výborného člověka a že se nám to podaří.

Máte nějaký termín, kdy by SIS mohl být modernizovaný?

Do tří měsíců bude ujasněno, do čeho půjdeme a jaké budou jednotlivé kroky. Musí se to dělat po částech, protože systém je hodně rozsáhlý.

Když už jsme u digitálních technologií, jak plánujete využívat umělou inteligenci?

Umělá inteligence v podstatě mění výuku, výzkum i administrativu. Třeba v pracích, které v podstatě analyzují a shrnují dosavadní výzkum, by mohla velmi pomoci a ušetřit čas. Je třeba se ji naučit rozumně využívat. Jsou obory, ve kterých bude velmi těžké zjistit, jestli je práce produkt umělé inteligence, nebo produkt studenta. To bude trochu problém, ale když to zjednoduším, tak když se zkouška bude skládat z písemné práce a ústní části, tak má vyučující možnost zjistit, zda student ví, o čem píše, a problému skutečně rozumí. Pokud má ale někdo zkoušet 400 studentů, bude to problém.

Některé vysoké školy přistupují k rušení bakalářských prací či k jejich zásadním proměnám. Stane se něco podobného i na Univerzitě Karlově?

Tak třeba z mé zkušenosti na Přírodovědecké fakultě určitě nebudeme rušit bakalářské práce, protože jsme experimentální obor. Nebude vadit, že student zpracuje úvod s pomocí umělé inteligence, pokud dokáže kriticky zhodnotit výsledky svého výzkumu, který za něj AI neudělá. Ale umím si představit, že v oborech, kde experimentální práce není, hrozí, že by učitel nedělal nic jiného, než kontroloval, kdo práci vymyslel. Umělou inteligenci každopádně chceme využít ke snížení byrokracie nebo posílení výzkumu.

Dovedete si představit její využití i v administrativě nebo třeba k hodnocení studentů?

V administrativě určitě ano, ale krok nula je, že je nutné data nejdříve nějakým způsobem zpracovat a mít dobrou datovou základnu, aby s nimi mohla pracovat umělá inteligence. Když nemáte data uspořádaná, najít v nich něco trvá hrozně dlouho. Využití umělé inteligence ale může mít pozitivní vliv na omezení byrokracie.

Jak se připravujete na silné ročníky, které mají dorazit na vysoké školy?

Museli jsme reagovat v době, kdy demografická křivka klesla a studentů bylo naopak málo, a také jsme se s tím nějakým způsobem vypořádali. Není to jenom o tom, že vezmeme více studentů, ale musíme pro to vytvořit podmínky. Mít lidi, kteří se o studenty budou starat, přístroje, koleje. O úspěchu a kvalitě nehovoří počet studentů, které přijmete, ale to, kolik jich studium dokončí, takzvaný graduation rate. Musíme se snažit, aby studenti měli co nejlepší podmínky pro to, aby studium dokončili. A také aby se nestalo, že velmi dobří studenti si vysokou školu nebudou moci dovolit, tedy myslíme i na sociální stipendia.

Jakými mechanismy se je snažíte podpořit, aby studium dokončovali?

Je vhodné mít rozumnou kontrolu studia, protože například někteří studenti udělají přijímačky, nastoupí a od té doby nepřijdou. K tomu lze přistoupit například kontrolou po prvním semestru, aby měli alespoň určitý minimální počet kreditů. Zároveň je ale vhodné mechanismy vnímat nejen jako kontrolní nástroj, ale i jako možnost včas zachytit studenty, kteří mají potíže, a nabídnout jim podporu. Cílem není studenty vyřazovat, ale motivovat je k aktivnímu zapojení do studia a pomoci jim najít cestu, jak studium úspěšně dokončit.

Plánujete nějaké změny v přijímacích zkouškách?

Fakulty k nim přistupují různým způsobem, některé uznávají Scio testy, některé si je dělají samy. Každá fakulta musí mít kontrolu nad tím, kolik studentů přijímá, aby měla šanci se o ně kvalitně postarat. Samozřejmě fakulty dostávají peníze na určitý počet studentů, když jich vezmou víc, musí se o ně postarat samy. A pak je tady kontraktové financování, kdy stát pošle peníze na společensky potřebné obory, jako jsou například lékaři či učitelé, v nichž chce mít více absolventů, specifické mohou být i takzvané malé obory. Je vhodné také kontrolovat, zda se fakulty postaraly o to, aby absolvovalo co nejvíce dobrých studentů. Co vím z lékařských fakult, tak tam se jim to daří.

Dalším tématem je zahraniční spolupráce, ať už získávání učitelů či studentů, což je pro univerzitu velký zdroj příjmů i prestiže. Budete se na tuto oblast nějak zaměřovat?

Určitě ano. Budu mít prorektorku pro přijímací řízení a nábor studentů a také pro doktorské studium mám v týmu prorektora. Určitě se tomu budeme věnovat, chceme, aby sem přicházeli zahraniční experti, i když to není jednoduché.

Chybí na to peníze?

Peníze jsou k tomu potřeba, ale není to jenom o nich. Musíte mít zahraniční experty nebo akademiky kde ubytovat, nabídnout jim možnost dlouhodobé kariéry, není to úplně snadné. Myslím si, že dobrou strategií je i přilákat zpátky na fakulty naše úspěšné absolventy, kteří například šest, osm let působí v zahraničí, ale už třeba kvůli dětem nebo rodičům začínají přemýšlet, jestli by se sem nevrátili. Ještě bychom chtěli podporovat joint degree, abychom měli s jinými univerzitami společné diplomy, to je také dobrá možnost, jak sem přilákat dobré studenty ze zahraničí, ale i příležitost pro naše studenty, aby se dostávali na zahraniční univerzity. Potřebné jsou také vědecké stáže. Je toho před námi mnoho.

Vaše předchůdkyně řešila také skandál s vysokými odměnami pro vedení univerzity a zamotala se do vysvětlování, za co vlastně byly. Budete chtít systém více transparentní?

Odměňování musí být samozřejmě spravedlivé, transparentní a odůvodnitelné. Vím, že tyhle problémy byly, a jak se říká, ryba smrdí od hlavy. Čili musí být nějaký systém odměňování vedení UK a vedoucích pracovníků rektorátu s nějakou jednotnou metodikou, mám to v plánu.

V poslední době se hodně skloňují mikrocertifikáty. Bude velká agenda v rámci univerzity?

Mikrocertifikáty (doklady prokazující znalosti a dovednosti získané v krátkých, cílených vzdělávacích programech – pozn. red.) byly zavedené a tam, kde to má smysl, s nimi problém nemám, ale jako univerzita bychom se neměli chlubit jenom mikrocertifikáty. Měli bychom se chlubit našimi úspěchy, vynikajícími doktorskými studenty, akademickými pracovníky a vědeckými výsledky. Mikrocertifikáty by měly být primárně doplňkem naší hlavní činnosti Univerzity Karlovy. Na prvním místě jsme škola, musíme dobře učit, mít velmi dobrou vědu a přesahy do třetí role, a tak vlastně vracet společnosti peníze, které do nás investuje.

Budete se hodně zaměřovat na podporu vědy? Poslední kroky odcházející vlády byly právě škrty pro některé vědecké instituce…

To je vcelku chyba. Myslím, že peníze na vědu pro špičkové instituce jsou velmi dobře vynaložené peníze. Bez peněz investovaných především do modernizace vybavení bychom v podstatě stagnovali a šli dolů a ještě více ztratíme možnost být světově konkurenceschopní.

Jak budete řešit stále neutěšenou situaci na Katolické teologické fakultě?

Situace se zamotává odvoláními a pochopitelně ji budu muset řešit. Situace je složitá i z důvodu probíhajících soudních řízení. Musíme prostě jednat, cíl je, aby fakulta mohla dál fungovat normálně.

Řešila situaci na fakultě rektorka Králíčková podle vás dobře?

To bych radši nekomentoval. Budu se snažit to řešit jinak a doufám, že se mi podaří to vyřešit tak, aby to pak neřešil celý národ.

Je pravda, že o Univerzitě Karlově bylo loni docela slyšet. A ne vždy v tom nejlepším světle.

To je pravda. Mě trošku mrzelo, že máme napříč fakultami strašně schopné lidi, ale ve sdělovacích prostředcích se řešily prakticky jen všechny možné přešlapy, ať už to byly odměny, Albertov nebo Katolická teologická fakulta, ale vůbec se neřešily úspěchy našich akademiků, studentů, to mě velmi mrzelo.

A byl to i jeden z důvodů, proč jste si rozhodl kandidovat na rektora?

Některé věci na mě působily špatně, tak jsem si řekl, že to zkusím změnit. V debatách s protikandidáty jsme k sobě byli féroví, ale na sítích jsem zaznamenal různé stránky, které byly takové zvláštní.

Říkalo se, že jste domluvený s děkanem Právnické fakulty Radimem Boháčem, že vám pomůže ke zvolení a za čtyři roky mu zase pomůžete vy…

To mohou vyloučit, na ničem dohodnutí nejsme.

Co budou vaše první kroky po nástupu do čela univerzity?

Jako první bych chtěl stabilizovat řízení univerzity a rektorátu, nastavit jasně nové agendy, chtěl bych zahájit personální a forenzní audit rektorátu, a vrhnout se na rozpracované projekty. Chtěl bych něco udělat s digitalizací, pálí nás zastaralý systém SIS, podívat se na procesy řízení. Také bych rád ujasnil, kdo má za co odpovědnost, protože si myslím, že na univerzitě jsou velmi schopní lidé, ale možná trochu trpěli tím, že se jim neustále měnilo zadání toho, co mají dělat. A zároveň uklidnit vedení fakult a součástí a vedoucí na rektorátu, aby věděli, že nehodlám nastoupit a začít vyhazovat lidi.

Těšíte se?

Samozřejmě to bude náročné, věděl jsem, že to nebude jednoduché, to je bez debat, ale mám velmi dobrý pocit ze svého týmu a o něj se chci opírat. Rektor je velmi důležitá osoba, ale sám o sobě není schopen nic dokázat. Určuje směr a dává důvěru svému týmu. Vzhledem k tomu, jaké lidi v něm mám, tak věřím, že by to mohlo fungovat.