Někteří přichází o práci, jiní se mají skvěle. Co se to přesně děje v české ekonomice

Skoro každé nové číslo, které z české ekonomiky v posledních týdnech přišlo, bylo poslem dobrých zpráv. Ať už jde o průzkumy mezi firmami a domácnostmi, nebo předpovědi ekonomů postavené na tvrdých číslech, všechny naznačují, že přichází roky, kdy bude znovu dobře. Začíná se tak navracet optimismus podobný tomu před deseti lety. Tehdy se česká ekonomika dokázala zbavit strachu a vydala se na silně růstovou trajektorii. Nicméně nelze vše hodnotit podle prvního dojmu. Současný růst je jiný než ten před dekádou a pod povrchem se skrývají hlubší změny. Kdo se jim přizpůsobí, vyhraje.

Čerstvé prognózy České národní banky i České bankovní asociace vypráví stejný příběh. Ekonomika má růst v letošním roce až o tři procenta a sazby zůstanou relativně stabilní nad třemi procenty, takže dokonce i lidé s penězi na spořicích účtech budou mírně bohatnout. Domácnostem dál porostou mzdy zhruba o šest procent, což při inflaci pod dvěma procenty znamená slušný růst kupní síly. Jediným škraloupem na dokonalosti jsou tak údaje o nezaměstnanosti, která v posledních týdnech a měsících roste.

Analýza

Žít si jako rentiér. Proč Češi milují dividendy a co je v portfoliu, které vyplácí pět procent ročně

11. 2. 2026 ▪ 7 min. čtení

Registrovaná míra nezaměstnanosti, stojící na datech z úřadů práce, by měla za letošní rok dosáhnout podle obou institucí hodnoty 4,6 procenta, což je zejména oproti minimu v roce 2018 s hodnotou 2,8 procenta výrazné zvýšení. Nedávno zveřejněná lednová hodnota dokonce ukázala, že nezaměstnanost překonala pětiprocentní hranici. Při pohledu na výsledky průzkumu společnosti PwC přitom vychází, že ředitelé českých firem v 81 procentech případů uvádí, že mezi jejich největší obavy stále patří nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, a sedm z deseti chce letos pracovníky přijímat.

Podivné signály

Klesající inflace, zrychlující ekonomika a rostoucí nezaměstnanost. Takto položeno vedle sebe zní zkrácený popis vývoje českého hospodářství skutečně trochu podivně. Jak může klesat inflace, když značně zrychluje ekonomika, a jak může zrychlovat ekonomika, když roste nezaměstnanost? „Inflace v lednu klesla pod dvouprocentní cíl centrální banky, což se zdánlivě může zdát, že je v rozporu se současnou silnou pozicí ekonomiky. Ve skutečnosti šlo ale hlavně o vliv levnějších energií, významně souvisejících s administrativním efektem převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát,“ vysvětluje první zdánlivý rozpor Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.

Podstatně důležitější bude sledovat vývoj takzvané jádrové inflace, která lépe ukazuje, jak silné jsou v ekonomice cenové tlaky. Přímo prognóza centrální banky předpokládá, že by tato hodnota mohla být letos na úrovni 2,6 procenta. Že bude tato inflace nadále vysoká, naznačují už lednové předběžné hodnoty, podle nichž konkrétně ceny služeb rostly meziročně téměř o pět procent. „Hlavním proinflačním rizikem zůstávají ceny služeb, jejichž dynamika v posledních měsících spíše zrychlovala. Také trh nemovitostí nevybízí k brzkému obratu směrem k výrazně mírnějšímu cenovému nárůstu,“ konstatuje pak ve své zprávě bankovní asociace.

Komentář

Česká ekonomika loni nejspíše překonala očekávání. I pro letošek se rýsuje silnější růst HDP

10. 2. 2026 ▪ 3 min. čtení

Trochu složitější je to s interpretací dat z trhu práce. „Míra nezaměstnanosti lehce vzrostla. Relevantní obecná míra nezaměstnanosti však na rozdíl od té registrované je jen velmi málo na 3,1 procenta a je na úrovních pod námi odhadovanou přirozenou mírou nezaměstnanosti mezi 3,5 a 3,7 procenta. I proto řada odvětví nadále primárně řeší problém s nedostatkem pracovníků, a to zejména ve stavebnictví a vybraných službách, a k tomu vidíme zvýšený růst nominálních mezd,“ říká Jan Bureš, ekonom z ČSOB. Zmíněná obecná míra nezaměstnanosti lépe měří reálné chování lidí na trhu práce, zatímco čísla úřadů práce jsou silně ovlivněná pravidly sociálního systému a administrativou.

„Za nárůst lednové nezaměstnanosti (hlášené úřady práce) mohou jak sezonní efekty, tak i změny podpory v nezaměstnanosti platné od ledna. Rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl výrazně vyšší než ve stejném měsíci posledních let,“ konstatuje například analýza IDEA při CERGE-EI. Dění na trhu práce také reflektuje, že v ekonomice dochází k přesunu pracovních sil, a to zejména z průmyslu, kde zaměstnanost tři roky soustavně klesá, právě do služeb. Navíc už zmíněný průzkum PwC ukazuje, že hlavním důvodem případného propouštění je u firem automatizace a robotizace.

Společnost Grafton Recruitment v posledních měsících sleduje, že nejmenší zájem je o asistenty, operátory zákaznické podpory, náboráře zaměstnanců nebo HR specialisty. Naopak se nedostává mzdových účetních, elektrotechniků nebo finančních kontrolorů. V každém případě je zřejmé, že česká ekonomika si v podhoubí prochází poměrně významnou transformací, neboť reaguje jak na dění ve světě, tak na rozvoj technologií.

Už je lépe

Že bude nebo už je lépe, si dokonce začínají myslet i samotné domácnosti, jejichž spotřeba je pilířem české ekonomiky. Podle průzkumu STEM pro KPMG domácnosti hlásí, že se jejich finanční situace zlepšuje a vrací se jim optimismus.

Výhled do budoucna se navíc zlepšuje napříč skupinami celé společnosti. Zároveň ale z dat vyplývá, že pro pětinu až čtvrtinu dopady krize spojené s covidem, inflací a válkou na Ukrajině ustávají jen velmi pomalu. Samotný index finanční situace českých domácností od STEM ukazuje, že jsou domácnosti v podobné kondici jako v roce 2017, tedy v době, kdy už byla ekonomika na silně vzestupné trajektorii. Klesá také podíl lidí, kteří pociťují chudobu, a naopak přibývá těch, kteří věří, že se v následujících dvanácti měsících jejich finanční situace zlepší. 

Bankovní asociace předpokládá, že celkově bude spotřeba domácností nadále silná i díky dalšímu růstu mezd. Vidět je také optimismus firem, a to jak ve zmíněném průzkumu PwC, tak v tvrdých datech z ekonomiky. „Roste podíl dlouhodobých investičních úvěrů na úkor krátkodobých provozních. Investiční úvěry směřují ve zvýšené míře do energetické efektivity, digitalizace a automatizace výroby, čímž si podniky posilují konkurenceschopnost,“ říká partner KPMG a specialista na financování a restrukturalizace firem Lukáš Mikeska.

K růstu ekonomiky přispívá také další zadlužování vlády. Průměrný deficit vládních financí by mohl být okolo 2,7 procenta HDP v letošním a příštím roce. A nakonec by růstu ekonomiky měl pomáhat také silnější export. A zde je patrná další zásadní změna, která v ekonomice probíhá, a to je snaha firem o diverzifikaci trhů, kdy se více orientují mimo eurozónu, navrací se na britský trh, rostou v Asii mimo Čínu a ve Spojených státech.

Česká ekonomika tak zažívá hned několik proměn a podle všeho se jí to daří. Že roste poměrně zdravě, naznačuje i to, že podle ČNB je nyní na svém potenciálu.