Nízká porodnost? Na tenhle problém jsme si zakládali roky i nastavením důchodového systému

Data z porodnic nasbíraná HN potvrzují, že porodnost v Česku padá do nebývale hluboké propasti. Nejde zdaleka jen o to, že teď by měly mít děti velmi slabé ročníky z druhé půlky 90. let. Pokles je příliš prudký na to, aby šlo o jediné vysvětlení. Co tedy když příčina není v obvyklých podezřelých – v drahém bydlení nebo pohodlnosti mladých?

Tenhle příběh se stal přesně uprostřed nultých let a vlastně tehdejší dobu ilustruje náramně dobře – pražská VŠE, předmět o sociálním zabezpečení, který léta vedl docent Ladislav Průša. A řeč je i o nízké porodnosti a motivaci mít děti.

Ano, Česko nultých let stejný problém řešilo taky. Husákovy děti potomstvo odkládaly a nezdálo se, že by se populační křivka začala zásadně zvedat. Nakonec se to aspoň trochu stalo a silnější ročníky 2007 až 2010 teď mohou přinést Česku hodně dobrého – od ekonomiky třeba až po sport.

Na tom předmětu jsem tehdy letmo začal počítat, co by s penzijním systémem udělalo, kdyby se důchodová dávka rozdělila jinak. Na část zásluhovou, která se tak jako dnes odvíjí od výše odvedeného pojistného. A k tomu přidat druhou část, která by byla přímo závislá na tom, kolik platí na odvodech potomci. Nebylo to nic složitého.