Poslanci vládní koalice chtějí do půl roku zrušit služební zákon a tlačí návrh v rychlém tempu sněmovnou. Státní správa skutečně potřebuje rozsáhlé reformy – takové, které stojí na reálných datech o počtu, výkonu i platech úředníků. Reformy, které neminou hlavní problémy správy bez řešení.

Vládní politici přišli koncem minulého roku s návrhem na zrušení služebního zákona. Část předkladatelů v čele s Liborem Vondráčkem (Svobodní za SPD) tvrdí, že tím chce zeštíhlit státní správu a šetřit veřejné finance. Návrh má totiž mimo jiné zjednodušit a zrychlit propouštění státních úředníků. Máme ale skutečně obézní stát, který potřebuje dietu? Nebo je tato diagnóza mylná a státní správa připomíná spíš někoho na prahu anorexie?

Předně je třeba říci, že záměr zeštíhlit stát je sám o sobě legitimní. Musí však brát v potaz reálný stav a aktuální velikost státní správy. Ne se opírat o zažité mýty o byrokracii. Dále by takový záměr měl obsahovat komplexní úvahu nad tím, kolik dokážou politici v nejbližší době redukovat agend, které musí státní úředníci vykonávat. Jinak se stane, že práce nikam nezmizí, jen spadne stejný objem práce na hlavu menšího počtu lidí.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká jsou přesná data o počtech státních úředníků.
  • Jak zrušení služebního zákona ovlivní politizaci úřadů a ochranu úředníků.
  • Jaký je věkový profil a dopad stárnutí na fungování státní správy.
  • Jak se liší odměňování vysokoškoláků ve státní správě a v soukromém sektoru.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.