Havel vyprodaný za 60 hodin. 100ks šíří umění k lidem

Projekt 100ks ve spolupráci s kurátory nabízí současné umění od předních etablovaných umělců ve formě limitovaných edic uměleckých tisků. Těch není nikdy více než 100 kusů. Cílem je přinést na trh dostupné umění od současných českých umělců a umělkyň a vytvořit alternativu k nástěnným dekoracím z hobby marketů a obchodních domů s nábytkem.

A proč sto kusů? „Je to kombinace brandu a byznysu. Sto kusů je navíc nejčastější počet uměleckých edic v uměleckém světě. Na začátku jsem si dělal propočty, a právě tohle číslo mi dávalo největší smysl. Samozřejmě, že je nám někdy líto, že nemůžeme prodat víc, ale to se nedá nic dělat,“ říká zakladatel start-upu Jakub Svoboda.

Od praček a ledniček k obrazům

Start-up spustil před necelými čtyřmi lety. Na svém kontě už má prodáno bezmála devět tisíc tisků za 65 milionů korun. Kompletně vyprodal 48 edic, nejrychleji vyprodaná edice byla pryč za 60 hodin. Jednalo se o nostalgickou vzpomínku na Václava Havla od jednoho z nejvýraznějších umělců současnosti Adama Štecha.

Kromě Česka působí 100ks na Slovensku a v plánu je expanze na rakouský trh. Projekt se snažil rozkročit také do Polska, nakonec bezúspěšně. „Polsko jsme úplně zavřeli. Měli jsme tam ztráty, zjistili jsme, že to neumíme rozjet tak, aby prodej dával smysl,“ přiznává Svoboda s tím, že už do toho odmítli vkládat další energii, kterou mohou věnovat jiným částem byznysu. „Bereme to jako neúspěch, prostě se nám nepodařilo přesvědčit polské zákazníky, aby kupovali své špičkové umělce v limitovaných edicích. Je to uzavřená kapitola,“ vysvětluje Svoboda.

Nápad na vznik projektu 100ks dostal během prvního covidového lockdownu. Chtěl se obklopit něčím pozitivním a krásným. V té době vlastnil reklamní a videoprodukční agenturu Publishers a jak sám s úsměvem říká, vymýšlel reklamy na pračky a ledničky. Myšlenka, že by se začal živit uměním, ho nadchla.

„Byl jsem ve stejné fázi jako spousta našich zákazníků před tím, než u nás poprvé nakoupí. Měl jsem pocit, že bych se měl obklopovat uměním, ale nevěděl jsem, kde a jak začít,“ vzpomíná.

Volný čas během covidu využil k rešerším a hledání způsobů, co pověsit na bílé zdi v bytě. Nechtěl ale utratit sto padesát tisíc za originál, u kterého si nebyl jistý, jestli má správně nastavenou cenu. Limitované edice mu proto připadaly jako ideální střední cesta: neutratit příliš, ale zároveň mít doma dílo, které skutečně prošlo rukama umělce a patří k tomu, co hýbe současnou galerijní scénou. Rozhodl se proto nabízet díla, která jsou v umělcově tvorbě nějak zásadní, a zároveň jim díky limitované edici dodat sběratelský punc.

Havel vyprodaný za 60 hodin. 100ks šíří umění k lidem

Další 2
fotografie

Rozbité rámy a ignorované e-maily

Začátky byly složité. Chyběly mu kontakty v uměleckém světě. I přesto se mu podařilo zaujmout jednoho z nejvýraznějších expresionistů mladší generace současných českých malířů – Martina Krajce. Umělec, jehož rukopis je ovlivněný street artem a španělskými mistry, byl první, kdo kývl na spolupráci. A dodnes patří k nejžádanějším autorům na 100ks.

Prvotní oslovování umělců po jednom ale spíš vypadalo jako cesta do pekel. „Pokud nejste insider, je těžké se v oboru zorientovat. Pochopit, která výstava a v jaké galerii dává smysl, je pro člověka zvenčí nemožné,“ říká. Výraznější úspěch se dostavil, až když ho napadlo oslovit kurátory.

Než s nimi začali spolupracovat, umělci se s ním moc bavit nechtěli. Buď vůbec neodpověděli, nebo rovnou řekli, že do takové spolupráce jít nechtějí. Bylo to náročné období a trvalo dlouho, než si projekt začal sám na sebe vydělávat.

„A samozřejmě jsme řešili i několik malérů. Zvláště na začátku s logistikou. Jednou se nám stalo, že se rozbila celá várka zarámovaných děl. Volal jsem kvůli tomu se šedesáti zákazníky. Nakonec jsme vše nechali stáhnout a znovu zarámovat a já je pak po jednom osobně rozvážel, protože jsem se bál, aby jim to nepřišlo zničené znovu,“ vzpomíná.

Seznam dalších autorů

Samotná digitalizace děl je velmi náročná a zabere desítky hodin, někdy i několik dní. A to je jen jedna část celého procesu. Předchází jí oslovení umělce, domluva konkrétních podmínek, řešení smluv, výběr děl a návštěvy ateliéru. „Umělce fotíme, natáčíme, stříháme, postprodukujeme. Děláme z toho celou hromadu různých kampaní, propagačních materiálů,“ objasňuje složitosti Svoboda, jehož firma spolupracovala už s více než 120 umělci.

„Umělce vybíráme jako první a teprve potom řešíme konkrétní díla. Za tu dobu, co to děláme, máme sestavený dlouhodobý seznam autorů, se kterými bychom chtěli spolupracovat,“ popisuje postup Svoboda.

„A protože jsem na začátku o současném umění věděl mnohem míň než dnes, troufám si říct, že po třech a půl letech každodenní práce v tomto prostředí už máme výrazně lepší přehled. Soupis umělců si průběžně doplňujeme, odškrtáváme, někdy si říkáme, že s někým to zkusíme až za rok, a někdy se spolupráce prostě neuskuteční – i to se stává,“ dodává Jakub Svoboda.

Současný trh s uměním vnímá pro nové investory a začínající sběratele jako nepřehledný. „Klasický český trh se současným uměním je dost uzavřený, komplikovaný a ovládaný několika velkými hráči, kteří si hlídají svoje pozice a nemají úplně chuť se o prostor dělit. Na druhou stranu tu vzniká čím dál víc projektů, které orientaci usnadňují a zpřehledňují,“ míní.

Investice do umění

Stáhněte si přílohu v PDF

Michelinův průvodce po galeriích

Rodinný projekt, který v Olomouci vybudoval se svou ženou Radkou, získal i důvěru a investiční podporu skupiny Miton, stojící za firmami jako Rohlik.cz, Knihobot, Bonami, Twisto či Glami. „Nikdy nebudeme jejich největší projekt, ale rozhodně jsme ten nejhezčí,“ usmívá se Svoboda.

Nejhezčí projekt Mitonu 100ks aktuálně rozjíždí hned několik novinek. Nedávno spustil Zartu.cz nabízející designové printy od českých tvůrců a tvůrkyň: od ilustrace po fotografii a street art. Svoboda také slibuje, že se brzy dočkáme limitovaných sošek.

Druhou novinkou je jakýsi Michelinův průvodce po galeriích – žebříček, který ukazuje, které instituce jsou samotným uměleckým světem vnímané jako nejprestižnější a nejvlivnější.

„Oslovili jsme všechny umělce, se kterými jsme kdy spolupracovali, kurátory, kunsthistoriky a kulturní novináře, o nichž víme, že se dlouhodobě věnují české výtvarné scéně. Na základě jejich podnětů jsme udělali seznam zhruba šesti set galerií působících v Česku a z něj jsme vybrali stovku nejvýznamnějších,“ popisuje Svoboda projekt 100 galerií, který by podle jeho slov měl přispět k lepší orientaci ve světě současného umění.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.