Do plnění zásobníků plynem se nikdo nehrne, říká Havlíček. Stát hledá mechanismus, jak zajistit dostatek zásob na příští zimu

Karel Havlíček (ANO) si pěstuje pověst neúnavného workoholika. Témat, která musí ministr průmyslu řešit, je ovšem opravdu přespříliš a těžko se vměstnají do jedné hodiny vymezené na novinářský rozhovor. Ta je navíc zkrácená o pár minut kvůli tomu, že Havlíček neplánovaně musí na jednání Bezpečnostní rady státu svolané kvůli pátečnímu požáru továrny na drony v Pardubicích.

Ceny ropy, plynu i elektřiny mezitím na burzách letí kvůli válce v Perském zálivu nahoru, Česko se snaží v Evropě prosadit zmírnění systému emisních povolenek a taxonomie, která klade těžko realizovatelné podmínky pro tuzemské plány v oblasti jaderné i plynové energetiky. Zároveň je třeba dotáhnout takzvané kapacitní mechanismy, které jsou nevyhnutelnou podmínkou pro náhradu končících uhelných elektráren plynovými zdroji.

A do toho už zjara přichází pochybnosti, jestli nejen tuzemské zásobníky plynu budou na konci října dostatečně plné, aby bylo možné bez obav přestát příští topnou sezonu. To je téma, na které je podle něj nutné se dnes primárně soustředit. „Obchodníci v tuto chvíli čekají, jak se k tomu postaví evropské státy a jaké vytvoří mechanismy, aby se zásobníky plnily,“ říká Havlíček v rozhovoru pro HN.

V reakci na zablokování Hormuzského průlivu rostou ceny energií. Podražuje ropa, zemní plyn, elektřina méně, ale také. Má vláda nachystané nějaké opatření, pokud by se to mělo výrazně projevit ve spotřebitelských cenách? U nafty se to už ostatně děje.

Taková opatření děláme nehledě na to, jaká je či není krize. Jedním takovým – a je vidět, že zabralo – byl převod poplatků za obnovitelné zdroje pod státní rozpočet. Je pravda, že stát za to zaplatí sedm miliard korun ročně, ale vrátí se mu to na dani z příjmů, na sociálním, zdravotním a na investicích. Lidé a firmy dneska mají o 10 procent nižší cenu elektřiny a mělo to okamžitý efekt. Opozice dnes navrhuje snížit u pohonných hmot spotřební daň. Jedna koruna na naftě by ovšem znamenala dopad v jednotkách miliard korun na státní rozpočet. A navíc není jisté, zda by se to skutečně projevilo na finální ceně.