Evropa a USA se snaží zbavit závislosti na čínských vzácných zeminách, které jsou klíčové pro elektromobily či větrné turbíny. Ideální alternativou je Brazílie s obřími nevyužitými zásobami. Zatímco ale EU váhá, protože zpracování je toxické a brání jí přísné ESG standardy, Asie získává náskok.

Brazílie a Indie v únoru podepsaly strategickou dohodu o kritických minerálech a vzácných zeminách. Indický premiér Naréndra Módí to označil za „zásadní krok k budování odolných dodavatelských řetězců“ a Brazílii za nejvýznamnějšího partnera v regionu. Pro oba státy nejde jen o byznys, ale o cestu ke strategické nezávislosti na Číně i USA. Brazílie tuto strategii autonomie uplatňuje už roky. Lula da Silva navíc jasně odmítá neokoloniální model, kdy by Brazílie byla jen zásobárnou rudy pro globální Sever. Zásadní je pro něj zajistit udržitelné investice do technologií přímo na místě. A právě zde přichází Indie: na rozdíl od EU ji nebrzdí tak přísné ekologické překážky a buduje zpracovatelské kapacity velmi rychle.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak Brazílie může konkurovat Číně ve zpracování vzácných zemin.
  • Jaké jsou důsledky dohody Brazílie a Indie o kritických minerálech.
  • Proč EU váhá kvůli ESG standardům a jak to brzdí investice.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.