V menší míře se letos opakuje situace z roku 2022. Válka na Ukrajině tehdy vyhnala nahoru ceny elektřiny a pálit uhlí ve fosilních elektrárnách balancujících do té doby na hraně rentability začalo dávat ekonomický smysl. Stejný efekt měl i letošní útok USA a Izraele na Írán.

V samotných cenách elektřiny jde jen o drobné posuny. Při prezentaci výsledků za loňský rok letos v březnu tak energetická skupina ČEZ uváděla, že elektřinu na příští rok prodala za průměrnou cenu 85 eur za megawatthodinu. Nyní spolu se zveřejněním kvartálních čísel se tato hodnota zvýšila jen o jedno euro. I to má však významný vliv na hospodaření polostátní firmy a fungování fosilních elektráren, které vlastní. Díky dražší elektřině se vyplatí, aby elektrárny jely na plný výkon častěji.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • O kolik uhelné elektřiny vyrobí ČEZ letos více než loni.
  • Kdo další kromě ČEZ přehodnotil v poslední době své fosilní plány.
  • Jak se daří paroplynovým elektrárnám.
  • Co to znamená pro výsledky skupiny za letošní rok.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.