Krátká konverzace s chatbotem dokáže změnit politické preference voličů, ukazují nové studie

Dvě rozsáhlé vědecké studie publikované nedávno v prestižních časopisech Nature a Science zjistily, že relativně krátký rozhovor s chatbotem řízeným umělou inteligencí dokáže měřitelně posunout politické postoje voličů. Dokážou ovlivnit, koho budeme volit. Dokonce ve větší míře, než jaké dosahují tradiční televizní spoty nebo online reklama. A zajímavé je, že část tohoto efektu přetrvává i měsíc po uskutečněné konverzaci.

Autoři výzkumů navíc potvrdili to, co asi všichni tušíme – nejúčinnější formy argumentace směrem k voličům byly v experimentech spojené s vyšší mírou nepřesností a zavádějících tvrzení. Což je vzhledem k vysoké míře halucinací různých AI nástrojů a jejich stále většímu zapojování do politických kampaní docela znepokojující.

Studii publikovanou v Nature vedl tým kognitivního vědce Davida G. Randa z Cornell University, který sledoval volební kontexty ve třech zemích: prezidentské volby v USA v roce 2024, federální volby v Kanadě v roce 2025 a prezidentské volby v Polsku v roce 2025. Respondenti hodnotili kandidáty na škále 0–100, poté vedli krátký rozhovor s chatbotem naprogramovaným k argumentaci vždy ve prospěch jednoho z kandidátů. Pak svá hodnocení zopakovali. V americkém vzorku se po těchto rozhovorech s AI průměrné hodnocení Kamaly Harrisové u voličů nakloněných Donaldu Trumpovi posunulo přibližně o 3,9 bodu směrem k ní. U příznivců Harrisové se hodnocení Trumpa posunulo o přibližně 1,5 bodu. V Kanadě a Polsku dosáhly posuny u některých měřených kandidátů až 10 bodů na škále 0–100.

Zhruba třetina účastníků si změnu postoje udržela i po měsíci, kdy proběhlo následné měření.

Informační hustota

Souběžně vycházející studie zveřejněná v Science, jejímiž hlavními autory jsou Kobi Hackenburg a Ben M. Tappin, se zaměřila na mechanismy, které z chatbotů dělají účinný přesvědčovací nástroj. Výzkum pracoval s 19 jazykovými modely, včetně různých verzí GPT, Llama, Grok a DeepSeek, a zapojil téměř 77 tisíc účastníků ve Velké Británii. Témata zahrnovala 707 různých politických otázek. Autoři nakonec zjistili, že speciální doladění AI modelů pro vyšší přesvědčovací schopnost zvýšilo účinnost oproti základním verzím chatbotů přibližně o 51 procent. Nejsilněji optimalizované konfigurace AI modelů dokázaly posunout politické postoje respondentů o více než 25 bodů na škále 0–100.

Klíčové bylo použití mechanismu, který vědci označují jako „informační hustota“. Spočíval v tom, že chatbot do každé odpovědi vkládal velké množství zdánlivě konkrétních faktických tvrzení. Nebylo podstatné, zda jsou pravdivá. Jen se tak musela tvářit. Příjemce konverzace neměl kapacitu tato tvrzení v průběhu rozhovoru ověřovat (nebo ji nebyl ochotný využívat), hustota faktů pak zafungovala jako velmi rychlá a účinná zkratka vedoucí ke změně politického postoje. Jinými slovy, uživatelé se v konverzacích s AI ukázali být až příliš důvěřiví a snadno manipulovatelní.

Komentář Jana Kubity

Demokracie umírá, hledá se recept na její záchranu. Co navrhuje věda?

7. 5. 2026 ▪ 7 min. čtení

Autoři studií poukázali také na jedno zásadní a z hlediska etiky problematické zjištění: čím přesvědčivější byla konfigurace chatbota, tím systematičtěji klesala faktická přesnost jeho výroků. Modely laděné na přesvědčování a pobízené k informačně hustým odpovědím mnohem častěji halucinovaly, přeháněly nebo používaly nepřesné či vytržené údaje. Studie publikovaná v Nature navíc zaznamenala, že chatboti podporující pravicovější kandidáty ve všech třech sledovaných zemích produkovaly více faktických chyb než chatboti podporující levicovější kandidáty. Výzkumníci ale sami upozorňují, že to může pouze odrážet strukturu tréninkových dat, nikoli inherentní vlastnosti konkrétního politického spektra.

Experimenty potvrdily, že čím vyšší byla míra informovanosti respondentů, tím hůře se pomocí AI měnily jejich politické postoje. Odolnější byli obecně lidé aktivní a „silně politicky identifikovaní“. Už dnes platí, že jsou méně vzdělaní voliči snáze ovlivnitelní manipulacemi politického marketingu. S moderními AI nástroji to evidentně půjde ještě lépe.

AI politika

Obě studie ukázaly, že nástroje AI lze nastavit tak, aby přesvědčily uživatele k něčemu, k čemu by sami ochotni nebyli. Roli hrají i zdánlivé detaily. Chatboti v provedených experimentech například běžně používali zdvořilý tón a odkazovaly na „důkazy“, ale když jim to výzkumníci zakázali, jejich účinnost při přesvědčování v jednom z polských experimentů dramaticky klesla, a to přibližně o 78 procent.

Zatím jde o první takto rozsáhlé studie zaměřené na vliv AI na politické postoje lidí. Není ještě zcela jasné, jak by se popsané efekty projevily v reálném prostředí volební kampaně, kde na voliče působí mnohem více informačních zdrojů. Také zatím není dostatečně prozkoumáno, jak vlastně AI jazykové modely svými halucinacemi ovlivňují politické postoje veřejnosti už dnes, bez cílených úprav vědců. V každém případě se potvrzuje, že pokročilé jazykové modely a moderní digitální technologie budou velmi významně ovlivňovat politiku, a tedy i řízení států a lidské společnosti. Otázka, jestli a jak AI regulovat, začíná být tedy vskutku palčivá, jakkoliv kolem ní politici nejen v Česku nebo Evropě našlapují bohužel jen velmi opatrně.

Celé to naznačuje, že političtí marketéři nyní dostávají s umělou inteligencí do rukou novou, velmi mocnou zbraň. Vedle různých stratégů a kreativců se ve volebních štábech stran jistě brzy dočkáme také AI specialistů, kteří budou umět vyladit kampaň a komunikaci s voliči o poznání lépe, než jak se to dělávalo ve starých analogových časech. Už tehdy to nebylo vždy zrovna hezké. To, co se blíží, je snad ale lepší si ani nepředstavovat.