V supermarketech na ně narážíte běžně: pomeranče, grepy, datle, víno nebo přístroje SodaStream pocházející z izraelských osad na okupovaných palestinských územích. Evropská unie umožňuje přístup těmto produktům na svůj trh bez jakýchkoli omezení minimálně od počátku 90. let – a to i přesto, že mezinárodní soudy opakovaně označily tyto osady za nelegální.

Nyní se na žádost zemí jako Irsko, Španělsko, Belgie, Nizozemsko a Slovinsko za zdmi budovy Berlaymontu projednává návrh na zákaz produktů z osad na evropském trhu a brzy by se mohl dostat na stůl ministrů zahraničí EU. To, zda bude přijat, závisí do značné míry na tom, podle jakého pravidla se bude hlasovat – zda v režimu jednomyslnosti, což se vyžaduje, pokud je opatření považováno za výraz Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) EU, nebo kvalifikovanou většinou, která je předvídána, pokud je součástí obchodní politiky EU.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký právní význam má stanovisko Mezinárodního soudního dvora z roku 2024 pro obchod EU.
  • Jaký dopad by zákaz měl na obchodní vztahy mezi EU a Izraelem.
  • Proč některé vlády volají po jednomyslnosti a jakou politickou roli to hraje.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.