Inovace tarifní struktury, kterou v květnu představil Energetický regulační úřad a která má od roku 2027 změnit způsob účtování plateb v sítích vysokého a velmi vysokého napětí, je krok správným směrem. Jejím cílem je efektivnější využívání přenosové i distribuční soustavy, omezení zbytečných investic do infrastruktury a zpomalení růstu regulované složky ceny elektřiny. Odhady hovoří až o 2–3 miliardách korun ročně, které díky lepšímu využití sítí nebude nutné investovat. Není proto překvapivé, že návrh ITS získal napříč energetickým sektorem převážně pozitivní ohlas.

Debata se však otevřela kolem jedné dílčí části reformy – tarifů pro bateriová úložiště – a rychle dostala mediální nálepku „boj o slevy“. Ta je ale zavádějící. Baterie nejsou slabým místem reformy, nýbrž její důležitou součástí. Nejde o běžné „spotřebiče“, které elektřinu jen odebírají. Energii ukládají a vracejí do sítě ve chvílích, kdy je jí nedostatek, vyhlazují špičky výroby i spotřeby a přispívají ke stabilitě systému i ceně elektřiny.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké konkrétní limity nebo slevy ERÚ navrhl?
  • Mohou baterie nahradit nebo odložit investice do kabelů a transformátorů?
  • Jaké podmínky jsou potřeba, aby Česko využilo růstu akumulace podobně jako Německo?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.